Ke vzniku šikanování v práci přispívá především špatná firemní kultura, závist a konkurenční vztahy, frustrace ze ztráty autority, moci a kompetencí a zejména také osobnost toho, kdo šikanuje a kdo je šikanován. Někteří odborníci tvrdí, že živnou půdou mobbingu je tvrdá konkurence v tržní ekonomice i tlak na výkon a úspěch zaměstnanců.
Příběh, který se může stát i vám
Pavel nastoupil jako mladý lékař absolvent na své první pracoviště, a to v rámci získání odborné způsobilosti k výkonu povolání lékaře podle svého vzdělávacího programu. Na medicíně patřil po celou dobu studia mezi výborné studenty. Na lůžkové oddělení interny se těšil, protože konečně bude moci začít pracovat s pacienty. Netušil ovšem, že na něho čeká období naplněné ponižováním, zesměšňováním, slovními urážkami, nedoceněním jeho práce, přemírou přesčasů, arogantním chováním nadřízených kolegů či zabraňováním přístupu k informacím.
Mobbing neboli šikana na pracovišti je v pomáhajících profesích, mezi něž patří také lékaři, advokáti, učitelé, sociální pracovníci, poměrně rozšířeným jevem, jenž znepříjemňuje práci pracovníkům. Podle studie agentury Eurofound z roku 2016 šikanu v zaměstnání zažila celá pětina zaměstnanců, přičemž ke státům, kde se nejvíce šikanuje, patří vedle Rakouska a Finska také Česká republika. Nenechte se však mýlit, že by mobbingu byly vystaveny hlavně osoby s nižším vzděláním. Nejvíce šikanovaných je kupodivu mezi vysokoškolsky vzdělanými pracovníky. Přitom šikany neustále přibývá, možná i proto, že chybí zákon, který by ji komplexně definoval.
Na řešení mobbingu zůstává šikanovaný sám
Lidé, kteří se chtějí proti mobbingu právně bránit, nemají v České republice oporu v zákoně, maximálně mohou využít ustanovení, jež se týkají zákazu diskriminace v zákoníku práce, dále pak antidiskriminační zákon nebo občanský zákoník, což není právě mnoho. Navíc je třeba, aby šikanovaný šikanu prokázal. Ale pokud nemá svědky, je toho těžko dosáhnout. Kolegové v práci často raději přivřou obě oči, aby se šikana náhodou neobrátila i vůči nim. Naproti tomu například ve Francii nebo Švédsku existují tzv. antimobbingové zákony a v sousedním Německu tzv. antimobbingové ujednání, které osobám, jež jsou šikaně v zaměstnání vystavené, pomáhají se po právní stránce účinně bránit.
V našich končinách většinou šikanovaný raději podá výpověď a z psychicky toxického prostředí odchází jinam. Což pochopitelně není nejlepší řešení, protože šikana není potrestaná a ten, který šikanuje, ve své činnosti pokračuje vesele dále na další své oběti.
Co dělat v případě, že jste v práci šikanováni?
Pokud se setkáte se šikanou v práci, můžete požádat o přeřazení na jinou pracovní pozici. Je zároveň nutné postupně sbírat důkazy psychického násilí, aby měl šikanovaný nějaké důkazy v ruce pro své tvrzení. Chce to ovšem obrnit se velkou dávkou trpělivosti.
Neškodí si najít v práci mezi kolegy svého spojence nebo hledat pomoc u nadřízených. Pokud se už u vás objeví psychické problémy, jako například deprese, je nutné vyhledat odborníka – nejčastěji psychiatra. Neléčená deprese totiž může skončit i sebevraždou. A trvalý stres stojí i za vznikem vážných nemocí.
