Lidé si často pletou kloš s klíštětem. Může za to jeho velikost a pocit, který máme, když po nás leze. Na rozdíl od klíštěte je kloš vyzbrojen křídly, drsnějšími kusadly bez umrtvení a oproti klíštěti má jenom šest nohou, nikoliv osm. Biologicky nejsou vůbec příbuzní, ale stejně: Máme se bát?
Široké tělo, silné nohy s drápky na konci. Brnění tohoto parazita je tak pevné, že se dá rozmáčknout jen obtížně. Potkáte malé kolem tří milimetrů, ale i větší potvory skoro centimetr velké. Tak nějak vypadá kloš. Má taky křídla, jenže ta shodí jako přebytečnou zátěž hned, jakmile dosedne na hostitele. Bez nich se pohybuje lépe v terénu, který mu vyhovuje. Totiž v chlupech. Kloš miluje chlupy a vlasy. Proto se také nejraději zabydlí na našich nohou, rukou a především ve vlasech.
Jeho revírem je les a jak už jméno jelení napovídá, jde především po vysoké zvěři. V bezpečí nejsou ani koně nebo psi. Pokud si vybere za svého hostitele člověka, jde především o omyl. Jenže jakmile zahodí svá křídla, už není cesty zpět. Najde si svoje místečko ve vašich vlasech a už se chystá zakousnout. Pozor! Kousanec pěkně bolí, mnohem více než od klíštěte, které má k zametení stop po bolesti z kousnutí látky, které kůži v okolí vkousnutí umrtví. Kousanec navíc pěkně dlouho svědí.
Přestože otravný hmyz není přenašečem encefalitidy ani boreliózy, může člověka nakazit bartonellou a tularémií. Pokud jde o první jmenovanou nemoc, její průběh je mírný a jedince s dobrou imunitou nemůže ohrozit. Když však napadne oslabeného jedince, hrozí i zánět srdečního svalu. Tularémie zase může za to, že se v místě kousnutí vytvoří bolestivý hnisající vřed. Kloši přitom stačí k takové pasece jen nějakých 15 až 25 minut. Větším problémem než pro lidi je tento hmyz pro velkou zvěř. "Když napadne mladou srnku, velké množství klošů může u slabších jedinců vést i k jejímu oslabení a smrti," vysvětluje nebezpečí Šárka Spitzerova, studentka bilogie. "Tento hmyz trápí i koně. Jedete si na projížďku a pak hodinu hřebelcujete koně, abyste vyhnali ze srsti tyhle parazity, kteří prahnou po jejich krvi," dodává Šárka Spitzerova.
Méně komárů, více klošů
Možná jste si všimli, že letošní rok není tolik komárů. Děkovat za to můžeme především teplému počasí bez deště. To komářím larvám, které se množí v loužích a bažinách, moc nepřeje. Jenže právě toto počasí je rájem pro kloší samičky. Ty kladou rovnou dospělé larvy, které se umí hned zakuklit.
Jak se bránit?
Docela dobrým tipem je eliminovat ochlupení. Pochopitelně s vlasy toho člověk moc nenadělá. Tady je ideálním řešením hladký hedvábný šátek přes vlasy. Tento povrch je bezpečně odradí, protože klouže a je hladký. Navíc tento materiál v létě chladí.
- Pokud jde o repelenty, které běžně používáme, tak na kloše moc nefungují. Zkuste raději babský recept:
Nechte vylouhovat asi 30 kusů hřebíčku po dobu jednoho týdne ve dvou deci francovky. Pak aplikujte na tepny a místa, kde proudí krev. Nezapomeňte ani na svoje vlasy nebo šátek, který přes ně dáváte. Tímto přípravkem je možné ošetřit i srst psů nebo koní. Postupujte však opatrně. Repelent se musí dostat jen na povrch kožichu, nikoliv přímo na kůži nebo do očí zvířat.
Pořád je cítím ve vlasech
"Do lesa jsem vyběhla jen na chvliku, ale popravdě to za dva praváky a tři křemenáče vůbec nestálo. Nejdříve jsem se bála, že je to klíště. Cítila jsem, jak mi leze po krku. Jenže v mých hustých dlouhých hnědých vlasech se hledá opravdu špatně. Nešlo vůbec chytit a když jsem ho konečně vyčesala, byla to tahle obluda," popisuje Hana Navrátilová z Mělníku. "Měla jsem z toho špatný pocit. Takové to, jak cítíte, že v těch vlasech pořád něco máte. Nepřestalo to ani po hodině a pak jsem najednou cítila na čele, že něco leze. Byl tam další!" popisuje svůj zážitek Hana. "Nakonec jsem to vyřešila až umytím, ale jen co si vzpomenu, zase mě svědí hlava."
