Ohroženi jsou nejen ti, kteří prodělali infarkt nebo operaci srdce: „Za kardiaky považujeme všechny pacienty, kteří trpí různými kardiovaskulárními onemocněními chronického typu,“ říká profesor MUDr. Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce. „Jsou to všichni pacienti s onemocněním věnčitých tepen, ti, kteří mají diagnostikovanou anginu pectoris nebo prodělali infarkt myokardu, pacienti se srdeční arytmií, po operaci chlopní, a také ti, kteří inklinují k tvorbě trombů. Ohroženi jsou i potenciální kardiaci - tedy ti, kteří mají rizikovou rodinnou anamnézu nebo vyšší hladinu cholesterolu, pacienti se zhoršenou funkcí ledvin nebo s cévním onemocněním.“
Pijte víc, než normálně
Zdravý člověk zvládá vedro bez problémů. Ale například u nemocného s ischemickou chorobou srdeční může dojít k nedostatečnému okysličení srdečního svalu s tím ke vzniku anginy pectoris s typickou bolestí na prsou, v extrémních případech i k infarktu myokardu. Může být narušen srdeční rytmus, může být špatně prokrven mozek. Zahušťování krve při nedostatku vody může být u některých jedinců příčinou zvýšené tvorby krevních sraženin, které putují cévním řečištěm. Mohou ucpat některou z důležitých tepen a způsobit mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.
„Člověk musí v horku pít víc než normálně, protože se potí. Zvláštní pozornost pitnému režimu by měli věnovat zvláště starší lidé a ženy, protože ty nemívají pocit žízně,“ dodává prof. Neužil.
Nezapomínejte na správné užívání léků
Každý, kdo má od lékaře předepsané léky, které jsou pro něj životně důležité, by měl být v období veder obzvláště opatrný. „Pacienti, kteří užívají proti srážlivosti krve léky (Warfarin nebo nové antikoagulační preparáty, jako je Xarelto, Pradaxa či Eliquis), by měli vědět, že jejich účinek může ovlivnit strava či jiné léky, což je problém zejména v tropickém horku. Stejně tak je třeba poctivě brát tzv. protidestičkové preparáty (např. Aspirin či Acylpyrin), které blokují seskupování krevních destiček. Ty se předepisují například pacientům po implantaci stentu (výztuže) do poškozené tepny. Vynechání takového léku ve velkém horku znamená opravdu kriticky vysoké riziko trombózy a ohrožení na životě.“
Pohyb je třeba přiměřeně omezit
Kardiovaskulární systém je v extrémním vedru zatěžován dvojnásob. I zdraví a trénovaní jedinci by měli vědět, že by se při vysokých teplotách měli vyhnout maximálnímu zatížení.
Kardiaci by ale měli pohyb v horku výrazně omezit. V tropickém počasí by měli přes den odpočívat ve stínu či v chladnější místnosti a na procházku jít spíš ráno nebo večer.
Na druhou stranu platí, že i v horkém počasí by kardiaci nějaký pohyb mít měli, zvláště pacienti se zvýšeným rizikem žilní trombózy. „Když je vedro a oni jen sedí a nohy nemají ve zvýšené poloze, žilní pumpa v jejich nohách přestane fungovat. Pak jim hrozí ve větší míře nejen žilní trombóza, ale i plicní embolie. Měli by proto preventivně, třeba každé ráno a večer, když je chladněji, asi půl hodiny chodit,“ uzavírá profesor Neužil.
