Kamarád, přítel, chápeme význam těchto slov všichni stejně?

Gesto jednoduché, ale hodně znamenající
 

Je to dobrý kamarád, je to přítel, je to známý… Tak víme sami, jak to myslíme, ale kde je psáno, že ti, před kterými to říkáme, to chápou stejně jako my? A vězte, že v tom je hodně velký rozdíl.

Jsme single, jsme v tom věku, kdy nám je 20 +-, patří nám svět, a my si toho užíváme plnými doušky. Máme své hobby, zájmy, koníčky, sport, jsme obklopeni lidmi, které známe, chodíme s nimi pařit, trsat, mejdany, koncerty, kina, zkrátka jsou to prima kamarádi.

S odstupem času, kdy čas nám pomalu a jistě připisuje roky, začnou tyto slova jako kamarádi, přátelé, přítel, slovo mám rád, miluji… mít jiné hodnoty než jsme těm slovům připisovali například před 10 lety.

Dost lidí v otevřeném rozhovoru přiznává, že se dostali do prekérní situace jen pro to, že řekli o jiných lidech, že jsou pro ně dobrými kamarády, že je mají rádi, nebo dokonce že jsou pro ně vše. Obzvlášť s tím mají problém dívky a ženy oproti chlapům. S toho vznikají pomluvy, že ta či ten hned má s tím či s ní cosi… a jistě víte co. A při tom to jsou pouze zase slůvka. Například…

Je to kamarád.

Kamarádi? přátelé?...

Kdo je to. Ten, který se občas zeptá jak je, popovídá si pár slov a jde svou cestou? Nebo kamarád, s kterým si občas zajdeme na sklenku, na kavčo, nebo si zapařit, aby jsme nebyli sami? Ale občas narazíme na jizlivé poznámky jako kamarád také rád… Slovo dobrý kamarád někdy u lidí dokáže vyvolat zajímavé představy v čem je dobrý.

Dobrý kamarád se pozná jen v tom případě, kdy padneme na čumec, odborněji na samé dno, nezvládáme nic, nedaří se, a řekneme o pomoc. Natáhneme pro pomoc pověstně ruku, aby nás za ni někdo uchopil, a pomohl nám se znova postavit. A vězte, že z té haldy dobrých kamarádů budete rádi, když se najde jeden, co to udělá. Nemusí jít o dary, o finance, ale někdy stačí jen poslouchat, vyposlechnout a kamarádský pohlazení se slovy „Ty na to máš“ To je ten pravý dobrý kamarád, či kamarádka.

Další slovo na rozborku se doslova hlásí o slovo. A to slovo zní, „Mít rád.“

No jo, říkal, či říkala, že ho má ráda, tak s ním musí něco mít, a drby už jedou kolem nás jak po másle. Ale je to tak? Mít někoho rád není o té posteli, jak to hodně lidí myslí, ale mít rád někoho lze i pro to jaký je.

Máš mě ráda/rád, nebo mě miluješ? Vyber si, páníčku, či paničko...

Je veselý, akční, nebo hodný na lidi a proto ho máme rádi. Vždyť mít rád, to je jako mít rád auto, mít rád zvířata, mám rád sebe, nebo mám ráda sebe, neznamená přece, že dotyčný či dotyčná má poměr třeba se psem…

Přítel, přátelé...

Přítel. Je to člověk, kterému se svěřujeme se svými bolístky, a nemusíme s ním nic míti osobněji, natož intimněji, nebo je to člověk, s kterým žijeme v páru. V podstatě jako manželé, jak se říká, bez papírů.

A když řekneme „oni jsou naši přátelé“ znamená to, že je náš vzájemný vztah velmi vřelý až intimní, nebo jsou to kamarádi, kterým se se vším svěřujeme?

Jsou to někdy doopravdy s těmi slovy veliké osobní problémy v některých případech. Když se vše ještě promíchá s dávkou žárlivost, tak to je už na… (píííp).

Ale člověk by měl být hrdý na to, že má dobré kamarády, že dokáže mít rád druhé pro to, jaký jsou, a ne pro to, že z něho něco má, nebo může mít.

Takže všem Vám do nastávajícího víkendu volna přejeme hodně dobrých kamarádů, a lidí kolem Vás, které máte rádi. Život se má užívat, a ne přežívat. A když je s kým, i jen ve chvílích volna kdekoliv, je to přece super, ne?