Stává se to poměrně často - pokud si nedáme pozor, vznikne při úklidu nebo i při běžném provozu v domácnosti problém, s nímž si nevíme rady. Stejně tak se ale jednoduché rady hodí v běžných situacích - zvláště pokud je možné ušetřit často i mnoho minut složitějších postupů. Víte třeba, jak snadno a bez rizika, že se pořežete, oddělit do sebe zaklíněné sklenice?
Zaklíněné sklenice
Stává se, že pokud do sebe vložíte dvě sklenice stejného tvaru, přilnou k sobě tak těsně, že je není možné snadno oddělit. Nastává napínavý moment, kdy se snažíme opatrně, ale silou vyndat vnitřní sklenici, máme přitom ale také obavy o vlastní zdraví. Nejednou se totiž stane, že některá z nich při takové manipulaci praskne a ostré střepy nás mohou ohrozit.
O mnoho jednodušší postup, kdy se sklenic nemusíme prakticky ani dotýkat, využívá principů fyziky. Stačí vnitřní sklenici naplnit co nejchladnější vodou - máme-li v mrazáku led, je dobré jej také využít - a obě spojené sklenice postavíme do nádoby s vodou horkou tak, aby tuto teplotu sklo vydrželo. Roztažnost materiálu pak již vykoná svoji práci a my po chvilce vnitřní sklenici bez námahy oddělíme.
Jak se zbavit pachů ze sklenic
Zavařovací skelnice jistě nemají sloužit jen jednorázově. Využíváme je i několik let, do doby, než se rozbijí. Jenomže pokud máme sklenici, v níž byly třeba i celý rok naloženy okurky v octovém nálevu, pachu, který v ní zbyde i po důkladném vymytí, se zbavujeme jen těžko - a přitom je to tak jednoduché. Stačí sklenici postavit do dřezu a nechat do ní slabším proudem téct studenou vodu. Té musí být tolik, aby nakonec sklenice přetekla - a je hotovo. Vodu můžeme vylít a když si ke sklenici přičichnete, budete jistě překvapeni. Cítit je jen svěží čistota.
Vodu, kterou k tomuto postupu použijeme, samozřejmě nemusíme (a neměli bychom) vylít do odpadu. Jde o čistou vodu, kterou třeba po odstátí zalijeme květiny.
Pozor na třísku
Pracujete rádi se dřevem, vylepšujete si domácnost vlastnoručně vyrobenými předměty nebo si zkrátka při uklízení zapíchnete do ruky třísku? Klasickou možností, jak se jí zbavit, je samozřejmě jehla a malý “chirurgický zákrok”. Jenže právě tohoto okamžiku se mnozí z nás děsí. Proto je možné nejprve vyzkoušet další fyzikální pokus - tentokrát na principu podtlaku. Stačí vzít menší nádobu, například lékovku, kterou kousek pod okraj (jen tak, abychom se nespálili) naplníme horkou vodou a ihned hrdlem přitiskneme na kůži v místech, kde je tříska. Samozřejmě musíme dbát na to, aby sklenička byla stále kolmo a směřovala dnem k zemi, jinak by mohlo být přímé setkání s teplou vodou nepříjemné. Podtlak, který se v takto vzniklém uzavřeném prostoru vytvoří, v mnoha případech pomůže třísce z ruky ven.
Vosk na ubrusu neznamená konečnou…
Při slavnostních příležitostech rádi zapalujeme svíčky. Stává se, že vosk pokape sváteční ubrus a v tu chvíli se zdá, že se s ním budeme muset rozloučit nebo využít drahou chemii. Jinou variantou je jednoduché použití žehličky nebo fénu a savého papíru. Stačí nechat vosk zatvrdnout, poté z materiálu opatrně odloupnout všechno, co jde, odstranit opatrně mechanicky a na skvrnu položit savý papír - ubrousek, noviny, papírové kapesníčky…
Tuto vrstvu pak přežehlujeme a vyměňujeme tak dlouho, až zůstane papír čistý. Látku potom vypereme běžným způsobem, pro pojištění skvělého výsledku ale před praním na skvrnu ještě nalijeme trochu odmašťovadla - například přípravek na mytí nádobí. Stejný princip nám dokonce pomůže zbavit se i smůly, která může ulpět na oblečení.
Podobných rad měly naše babičky nespočet. Dnes se bohužel často uchylujeme k chemii a nejrůznějším přístrojům ve snaze vše vyřešit moderními technologiemi místo toho, abychom se jednoduše zamysleli a využili to, co nás učili ve škole. Ano, právě tu část, o které jsem byli přesvědčeni, že se nikdy v životě k ničemu nemůže hodit.
KAM DÁL: Recepty plné vitamínů: Sezona ředkviček a jarní cibulky právě začala.
