S dětmi můžeme začít pracovat, ještě než začnou počítat. Například je naučíme dělit věci na několik stejných částí, porovnávat čísla na větší a menší. Jakmile se naučí základním počtům, můžeme si s nimi hrát hry, kterými se postupně začnou chápat, jak nakládat s financemi.
Od hry v supermarketu až po finanční pojmy
Dítě, které už umí a zná čísla, základní počty, můžeme vzít do obchodu a nechat jej porovnávat ceny stejných výrobků, diskutovat o slevách apod. V mladším školním věku se už pomalu může dítě učit sestavovat rodinný rozpočet. Na střední škole můžete děti zapojit například do výběru zájezdu a plánování dovolené, aby si uvědomily, že cena zájezdu v cestovní kanceláři není konečná cena dovolené a taky, aby se naučily hledat různé alternativy, jak na takových věcech ušetřit. Než je dítě plnoleté, mělo by znát i základní finanční pojmy, jako je například RPSN, podílové fondy, investiční životní pojištění, inflace apod. Vrcholem finančního vzdělání je to, jak peníze nejen šetřit, ale zhodnotit anebo dokonce vydělat.
Dát či nedat kapesné?
Podle odborníků je dobré dítěti dávat kapesné. A to pravidelně a vždy ve stejné výši. Pokud je totiž chci v tomto ohledu vychovávat do života, musí vědět, že výplatu taky dostanou jednou měsíčně a mezi tím musí umět hospodařit tak, aby vyšly. S kapesným byste měli začít kolem desátého roku věku, na zhruba 200 Kč měsíčně, s tím, že s věkem by se mělo kapesné trošku navyšovat. Rozhodně je dobré podporovat „práci navíc“ a tak vypěstovat dětem návyk, že pokud má člověk nějaké cíle, na které potřebuje více peněz, musí pro to také něco udělat. S tím přímo souvisí motivace k hospodárnosti. Pokud dítě něco chce, musí si na to ušetřit. Dobrým typem je také zapojit děti například do plánování dovolené – jak na ni ušetřit.
Učíte děti hospodárnosti nebo se spoléháte na školu?
