V loňském roce převýšil počet provedených umělých oplodnění u nás už hranici 39 tisíc. A vzhledem k dlouhodobým statistikám, které zachycují pravidelný meziroční nárůst o zhruba tisíc početí ročně, bude velmi brzy atakována hranice čtyřiceti tisíc.
Nárůst je patrný zejména u žen nad 34 let. V mezinárodním srovnání se Česká republika řadí po bok zemím, jako je Finsko, Norsko nebo Švédsko, kde jsou více než tři procenta všech narozených dětí počata metodami asistované reprodukce.
Co je asistovaná reprodukce?
Jak pozná pár, že se jedná o neplodnost a je třeba ji řešit? „Pokud se dvojice snaží rok o početí dítěte a mají po tuto dobu pravidelný nechráněný styk zhruba třikrát týdně, někde bude problém, a je proto vhodné vyhledat odbornou pomoc,“ říká primář klinického centra ISCARE IVF Jan Lacheta. Příčinou zvyšujícího se počtu párů, které vyhledávají umělé oplodnění, je především odkládání rodičovství do pozdějšího věku, kdy klesá šance na oplodnění přirozenou cestou.
V Česku sice asistovanou reprodukci nejčastěji podstoupí žena do 34 let, ale obecně počet klientek tohoto věku meziročně klesá a s přibývajícím věkem se zhoršuje kvalita pohlavních buněk. „Kvalita vajíček klesá s přibývajícím věkem ženy, takže kolem věku 40 let je procento vajíček schopných po oplození pokračovat ve vývoji minimální. Kvalita vajíček má řadu složek. U starších žen vznikají častěji defektní embrya, která mají nižší potenciál implantace (uhnízdění) do děložní sliznice,“ vysvětluje doktor Lacheta.
Problémů může být více
Neplodnost ale nesouvisí jen s věkem – problémů, proč pár nemůže přirozeně počít potomka, může být více. Relativně častým onemocněním bránícím v početí bývá endometrióza, při které se děložní sliznice vyskytuje někde jinde než v děložní dutině. Nejčastěji to bývá na vaječníku, kde pak dochází k tvorbě cyst, což má negativní vliv na tvorbu folikulů i ovulaci. Existuje více způsobů léčby, od hormonální až po chirurgickou. Ale i když je vyléčena, i pak se stává, že vaječníky tvoří méně vajíček, která jsou zároveň nižší kvality.
Jak se tedy neplodnosti bránit? Základ je neodkládat dlouho početí a žít zdravým životním stylem. Existuje však i možnost „pojistky“, tzv. Social freezing. Jde o jednoduchou metodu, kdy si muž i žena mohou zamrazit své zdravé pohlavní buňky k pozdějšímu využití. V případě ztráty plodnosti, ať už kvůli nemoci, věku či úrazu, pak mají možnost pořídit si umělým oplodněním vlastní dítě. V současné době jsou lékaři schopni pomoci až 95 procentům neplodných párům.
Neplodnost a asistovaná reprodukce v číslech
- Problémy s početím potomka řeší v Česku 20-25 % párů
- Za neplodnost mohou muži ve 40 % případů stejně jako ženy, u pětiny párů mají problém oba
- Počet provedených umělých oplodnění přesáhl v Česku loni už 39 000
- Počet dětí narozených z asistované reprodukce tvoří více než 3 % z celkového počtu narozených dětí
Za únik moči se ženy stydí
S občasnou inkontinencí bojuje v průběhu života až 50 procent žen. Nechtěný a vlastní vůlí nekontrolovatelný únik moči pro ně často znamená významný intimní problém, se kterým se velmi obtížně svěřují. K lékaři se proto odváží zajít odhadem jen 10 procent pacientů.
„Spousta žen pociťuje kvůli potížím s inkontinencí trauma a postupně se omezují v běžném životě. Za lékařem je donutí jít až náhlé zhoršení zdravotního stavu. Na vyšetření dochází mnoho žen až po 5-7 letech potíží,“ popisuje MUDr. Daniel Struppl, vedoucí lékař pro léčbu inkontinence z pražské kliniky GynCentrum, a dodává, že vedle větších zdravotnických zařízení lze tento problém řešit i v malých specializovaných centrech, které často nabízejí modernější vybavení a technologie.
Základem je správná diagnóza
U tohoto onemocnění je nejdůležitější správná diagnóza, která určí typ inkontinence a podle toho lékař navrhne ideální léčebný postup. Její stanovení je nejlepší za pomoci urodynamického přístroje, se kterým se lze setkat jen na některých lékařských pracovištích u nás. Přístroj pomůže lépe rozlišit, zda se jedná o inkontinenci stresovou, kdy je nejlepším řešením malý chirurgický zákrok, nebo urgentní typ, který se dá léčit medikamenty. Chirurgický zákrok se provádí v celkové anestezii a je hotový během 20 minut. Pacientky mohou být propuštěny již druhý den po zákroku, celková rekonvalescence trvá zhruba 2 týdny.
Jelikož se na inkontinenci podílí řada faktorů, v případě léčby je velice důležitý individuální přístup ke každé pacientce. Návštěva poradny proto vždy začíná důkladným pohovorem s pacientkou, poté gynekologické vyšetření, následuje vyšetření moči a takzvané urodynamické vyšetření. Při něm lékař hodnotí u pacientky tlakové a objemové parametry močového měchýře a močové trubice během plnění a vyprazdňování měchýře v klidu a při kašli. Při správné diagnóze je potom úspěšnost léčby až kolem 85 %.
Inkontinence v číslech
- Ve věkové skupině 15–64 let kolísá její výskyt mezi 5–20 %
- Během těhotenství trápí nechtěný únik moči až 60 % žen
- 32 % žen má obtíže i po porodu
- Pomoc kvůli studu vyhledá jen asi 10 % lidí s inkontinencí
