Lidé, kteří musí dietu dodržovat, zaplatí každý měsíc v obchodech s potravinami přibližně o 3 000 Kč více než ti, jimž lepek v jídle nevadí. Upozornili na to odborníci u příležitosti Mezinárodního dne celiakie, který byl 16. května, s tím, že v České republice se s celiakií léčí 25 000 pacientů.
„Problém je v tom, že se soudí, že velká část celiaků je nediagnostikovaná. Nemocí oficiálně trpí jedno procento populace, polovině z nich se projeví v dětském věku. Může se objevit okamžitě od prvního kontaktu s lepkem, ale klidně i později,“ vysvětluje MUDr. Pavel Frühauf, který Čtidoma.cz poskytl rozhovor.
Jaké jsou možnosti léčby této nemoci?
Zatím pouze bezlepková dieta. Preventivní opatření z hlediska předcházení celiakii – například kojenecká výživa – žádná bohužel nejsou.
Co když člověk celiakii neléčí, co se může stát?
Některé symptomy celiakie jsou velmi vágní, třeba únavový syndrom. Nediagnostikování vede k přetrvávání symptomatologie, u dětí je důvodem poklesu růstové rychlosti a opožděného nástupu puberty. Častěji se mohou objevit tzv. asociované autoimunitní choroby, vzhledem ke špatnému vstřebávání se nelepší častá chudokrevnost – podávané železo se nevstřebává.
Je spočítáno, o kolik více peněz měsíčně zaplatí za stravu lidé, kterým v ní vadí lepek?
Před inflací se počítalo, že adolescent (ten jí asi nejvíce) potřebuje asi o 3 000 Kč na měsíc více.
Přispívají pojišťovny na léčbu?
Některé zdravotní pojišťovny ano. Nejvíce VZP – 8 000 Kč za rok na základě potvrzení o diagnóze.
Jak řešit například provoz školních jídelen, kde speciální stravu nevaří?
Tam, kde nevaří, si děti nosí krabičky z domova, případně chodí domů na oběd.
Aby si to člověk dokázal představit – jak může vypadat ideální den celiaka z pohledu stravování?
Optimálně: snídaně – svačina – oběd – svačina – večeře bez lepku – viz kapitola v monografii o celiakii dětí, kterou zpracovalo Sdružení celiaků ČR jako podpůrná skupina pro pacienty s nutností bezlepkové diety. Podobných skupin je v ČR více.
Jde o vrozenou nemoc, kterou člověk třeba „zdědí“, nebo může její vznik ovlivnit?
Genetická predispozice k celiakii je komplexní a je určována nejen HLA geny (99 % celiaků je nositeli genů HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8), ale i non-HLA geny. Účast zejména HLA genů vysvětluje, proč se celiakie vyskytuje častěji v rámci rodin (u příbuzných prvního stupně se celiakie nachází v 7,5 %, u příbuzných druhého stupně v 2,3 %) než ve všeobecné populaci (zde je výskyt zhruba 1 %). Vysvětluje také, proč celiakie velmi často provází chromozomální aberace, jakými jsou Downův, Turnerův a Williamsův syndrom.
Co to znamená v praxi?
Tato fakta vedou k nutnosti provádět screening všech příbuzných při diagnóze celiakie u jednoho z členů rodiny a screening celiakie v časném dětství u jedinců se zmíněnými genetickými syndromy. Non-HLA genových lokusů zúčastněných při vzniku celiakie bylo identifikováno 42. Tyto geny jsou zodpovědné za regulaci v systému přirozené a adaptivní imunity i za udržování bariérové funkce střeva. Role těchto genů se kromě celiakie uplatňuje patogeneticky i u jiných autoimunitních chorob. A tak nepřekvapí, že se celiakie může vyskytnout v asociaci s prakticky jakoukoliv autoimunitní chorobou.
Screening celiakie je tedy dobré provádět v případě jakéhokoliv jiného autoimunitního onemocnění?
Přesně to zmíněná skutečnost znamená. Toto doporučení, tedy screening celiakie u jakéhokoliv jiného autoimunitního onemocnění, je racionální. Tedy nejen – jak je obvyklé – u diabetes mellitus 1. typu, autoimunitní tyreopatie či u autoimunitní hepatitidy.
KAM DÁL: Dobrá zpráva pro celiaky. Český pivovar začal vařit bezlepkové pivo.
