Dokonce i lidé jako Alexander Fleming, kteří navždy změnili naše životy, nebyli bez chyby. Stávaly se jim totiž, stejně jako nám, četné nehody, za které dnes můžeme být vděční. Zapomnětlivost tohoto vědce totiž vedla k vynálezu penicilinu, který zachránil již stovky milionů lidských životů.
Vynálezce telefonu, Alexander Graham Bell kdysi řekl: „Když se jedny dveře zavřou, otevřou se jiné“. Znamená to, že dokonce i v momentě selhání se může stát něco skvělého, stejně jako v případě následujících vynálezů.
Penicilin
Vynález tohoto antibiotika zabránil již více než 200 milionům úmrtí na světě. Jde tedy o jeden z nejvýznamnějších vynálezů všech dob, došlo k němu ale pouze díky zapomnětlivosti a špinavému pracovnímu prostředí.
Bakteriolog Alexandr Fleming, který penicilin objevil, se jednoho dne v roce 1928 vrátil z dovolené do své laboratoře v Londýně, kde ho čekalo nemilé překvapení. Našel tam jednu ze svých Petriho misek zarostlou podivným typem plísně, která obsah misky kontaminovala.
Fleming si při bližším zkoumání misky všiml, že v okolí plísně se nevyskytují žádné bakterie. Poté začal přemýšlet nad praktickým využitím tohoto náhodného objevu, ale nevěděl, jak aktivní látku s antibakteriálními účinky očistit a stabilizovat.
Přetvoření tohoto druhu plísně na medicínu, která může být použita v praxi, se až o deset let později ujali chemici z oxfordské univerzity. Penicilin byl poprvé testován na pacientovi v roce 1940 a plošně se začal používat již o dva roky později. Dodnes je penicilin nejpoužívanějším antibiotikem na světě.
Suchý zip
Dokonce ani vynález suchého zipu nebyl cílený. Byl vedlejším produktem lenosti švýcarského inženýra George de Mestrala.
Pravidelně totiž chodil na procházky se svým psem, ale po každé z jeho srsti musel odstraňovat bodláčí. V roce 1941 už mu došla trpělivost a snažil se zjistit, jak je možné, že se bodláčí může na psí srst tak lehce přichytit.
Při bližším zkoumání objevil, že bodláky na sobě mají desítky malých háčků, které je dokáží spolehlivě udržet jak na zvířecí srsti, tak i na oblečení. George tento systém okopíroval, doplnil o desítky malých smyček na protější straně – a suchý zip byl na světě.
Dynamit
Nitroglycerin, který dynamitu propůjčuje jeho výbušnou sílu, byl objeven chemikem Ascaniem Sobrerem. Ten zkombinoval glycerol s kyselinou sírovou a kyselinou dusičnou a vytvořil vysoce výbušnou látku, která je ještě silnější než střelný prach. Je ale také mnohem méně stabilní.
Sobrero však ze svého náhodného objevu příliš nadšený nebyl a chtěl zabránit jeho použití v praxi. Jeho kolega Alfred Nobel byl ale jiného názoru.
Problémem ale byla nestabilita nitroglycerinu. Nobel se neúnavně snažil najít cestu, jak nitroglycerin bezpečně používat. Nakonec mu nitroglycerin pouhou náhodou ukápl na zem, kde se z něj utvořila tuhá směs. Nobel následně z nitroglycerinu utvořil pastu přidáním oxidu křemičitého. V roce 1867 poté vynalezl dynamit, s nímž bylo možné lehce manipulovat.
Zdroj: History, Weird History
KAM DÁL: Tajemná nemoc, která téměř vyhladila Aztéky: Nešlo o spalničky ani neštovice, jak jsme se po staletí domnívali.
