To, zda po smrti přichází ještě nějaká etapa bytí, je odvěkou otázkou, na kterou přirozeně nemá nikdo jednoznačnou odpověď. Spíše než s jistotou hledíme na podobné neprozkoumané prostory existence s vírou. Ať už věříte v Boha, či posmrtné životy, jedno je jasné. Pro všechny jsou jasné odpovědi velmi lákavé.
Také v případě, kdy přijdete o někoho blízkého, se ne vždy dokážete smířit s faktem, že není mezi živými. Člověk by udělal cokoli, klidně důvěřoval dokonalému divadélku. Tím jsou hlavně profesionální seance, které umí být více než přesvědčivé. Mají však někteří zkušenosti s tím, když se duch opravdu mezi živými zjeví?
Falešné divadlo
Z filmů, divadelních her, ale také z knih známe obrázky toho, jak si důvěřiví lidé posedají kolem stolu, aby se při svíčkách a dalších rekvizitách oddali spirituální seanci. Vše probíhalo za přísných pravidel. Rituál byl vždy doplněn vysvěcenými předměty, jakými byly svíce, stolky, židle, talířky a kyvadla.
Místnost musela být dobře vyvětraná a celý proces začal a skončil modlitbou. Účastníci museli sedět v kruhu a ruce měli spojené palci a malíčky. Kruh se nesměl nikdy porušit a pokud na seanci přišel někdo, kdo předtím konzumoval alkohol, musel se poroučet…
Hlavou celé duchovní show bylo médium. Vždy se muselo jednat o citlivou osobnost, která však v důležité chvíli nepropadala panice. Ve většině případů se však jednalo o předem připravené divadlo, kde bylo celé propojení s energiemi ze světa mrtvých jen falešnou hrou.
Údajně se v minulosti mnohokrát stalo, že se i podobné divadélko proměnilo v šokující spirituální zážitek. Mezi účastníky se totiž mohlo objevit médium, které do té chvíle vůbec nemělo potuchy o svých spirituálních schopnostech. Ve většině případů se však vůbec nic nedělo a duch si prostě vybral dovolenou, protože pravděpodobně poznal, že se jedná o podvod. Bez nadsázky je však nutné dodat, že vše kolem seancí a vyvolávání duchů je spekulativní a na hraně sugesce.
Dětské hry
„Nesmíme vyvolávat ducha Boženy Němcové nebo Adolfa Hitlera. Ti jsou zlí.” Děti jistě vědí, o čem je řeč. Když se setmí a přijde noc, děti místo spánku volí dobrodružství. Utvoří se kruh, zapálí se svíčka a řeknou se nějaká děsivá slova, která přivolají ducha dle libosti.
Letní tábory, školy v přírodě nebo jenom přespání u kamarádů. Mnoho dětí má podobnou zkušenost. Nejde ani tak o reálný rituál, jako spíše o strašidelnou hru. Není dítě, které by však alespoň jednou nevyděsila Božena Němcová. Minimálně ve fantazii a v následných snech.
Zahrávat si s duchy však není legrace. Co je mezi nebem a zemí, neví nikdo z nás; existuje mnoho autentických zážitků lidí, kteří potvrzují existenci různých – často obtížně vysvětlitelných – jevů či energií. Na otázku, zda se jedná o hlubokou sugesci, halucinaci, případně souhru okolností, lze jen těžko odpovědět.
Tohoto jen těžko uchopitelného „vesmíru” však využívá velký počet šlendriánů. Důvěřivost zlomených srdcí, která se nemohou smířit s faktem odchodu nejbližších, může přijít velmi draho. Největší počet falešných šlendriánů najdeme v USA. V některých případech jdou opravdu za hranu a v přímém přenosu televizního vysílání jsou schopni tvrdit, že z nich mluví jejich nejbližší. Hned několikrát byli podobní podvodníci odhaleni.
Promiňte, dcera je mrtvá
Asi nejznámější případ se stal právě v USA. V televizní show se matka unesené dcery ptá senzibilky, jak je na tom její dcera a jestli vůbec ještě žije. Duchovní jí odpověděla, že je jí líto, ale už není mezi živými. Dcera se však unesená a svázaná ve stejný moment dívala na televizi, kde slyšela tento šílený soud nehorázné podvodnice.
Když se dostala na svobodu, svěřila se, že se jednalo o jeden z nejhorších momentů jejího života. Nebuďte tak přehnaně důvěřiví, pravda je něco, s čím si rozhodně nesmíme hrát, ostatně stejně jako s energiemi a neprozkoumanými spirituálními vrstvami našeho bytí.
Zdroje: redakce, jstor.org, oup.com, history.com
KAM DÁL: Boj s lupiči či tři duchové: Nejznámější příběhy, které se odehrály během Štědrého dne.
