Země s křesťanskou tradicí jednoduše Velký pátek nemohou vynechat ze svého seznamu významných liturgických dnů. Víra, která z velké části stojí právě na utrpení Krista, se právě tento den připomíná pašijemi a modlitbou za všechny, co trpí, ale také za všechny věřící i nevěřící, Židy, trpící, ale také za politiky a státníky.
U těch je nutné se pozastavit, protože v pracovním řádu naší země je zapracování Velkého pátku jako státního svátku relativní novinkou. I když v minulosti bylo všechno jinak.
Komunisté a bůh?
Po Vítězněm únoru roku 1948 neměla církev v Československu na růžích ustláno. Komunistický hon na čarodějnice byl motivován tím, že víra v boha byla v novém režimu na překážku. Bylo nutné davu vštípit víru v pracující lid a prosperující myšlenky socialismu. Novým bohem měl být Stalin, Gottwald, Marx, Engels a Lenin.
Tvrdé čistky a likvidace všech významných duchovních osobností se naplno spustily v 50. letech. Stejně jako komunisté uznali za nutné zlikvidovat silné křesťanské kořeny skrze konkrétní představitele církve, musely se změnit i tradiční zvyky.
Nejtěžší úkol připadl na reformu Vánoc. Ježíška měl nahradil děda Mráz, ale přestože se Antonín Zápotocký hodně snažil a život malého Ježíška připodobnil k útlaku chudého komunisty pod bičem tvrdého kapitalisty, děda Mráz se nikdy pořádně nechytl.
Co však národ tolik nebolelo, bylo zrušení několika státních svátků. Jeden z nich byl právě Velký pátek. Připomínka utrpení Ježíše Krista tak zmizela z kalendáře a dlouhá desetiletí čekala, až si státníci a politici, kterým také patří páteční modlitba, vzpomněli, že návrat k tradicím má velkou kulturní hodnotu.
Boj KDU-ČSL
Prosazovat návrat Velkého pátku mezi státní svátky za komunismu mohl jenom blázen. Po sametové revoluci se však situace rapidně změnila. Víra v boha získala znovu svobodný prostor v nově vzniklé demokracii. Kostely se beze strachu otevíraly občanům a věřícím, aniž by se museli čehokoli bát.
Bylo tak jen otázkou času, kdy přijde chvíle, kdy se Velký pátek stane znovu předmětem zájmu politiků. Není vůbec překvapivé, že první, kdo zapracování státního svátku do kalendáře navrhl, byla KDU-ČSL.
Dnes je je Velký pátek ve čtyřiceti zemích světa pokládán za den pracovního klidu. Jen v Rakousku si volný pracovní den mohou dovolit pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.
Po častých debatách, které se převážně vedly v období kolem Velikonoc, se až vláda Bohuslava Sobotky v roce 2015 začala zcela vážně tímto tématem zabývat. Poslanecká sněmovna tak v říjnu roku 2018 schválila návrh zákona obsahující Velký pátek jako svátek. Dne 2. prosince 2015 prošla novela také v Senátu a 11. prosince ji podepsal také prezident Miloš Zeman.
Návrat státního svátku, který připadne vždy na jeden den mezi 20. březen a 23. duben, tak začal platit v roce 2016.
