První písemná zmínka o obci pochází z roku 1205. Jedná se o darovací listinu krále Přemysla Otakara I., v níž je zmínka o jistém Jiříku z Maršovic. Vladykové a později rytíři z Maršovic drželi zdejší majetek asi do konce 15. století. V polovině 16. století pak přecházelo vlastnictví obce z rukou jednoho šlechtického rodu do druhého.
Konečně kolem roku 1564 získává Maršovice Vilém Kosoř Malovec z Malovic. Na jeho žádost povýšil císař Maxmilián II. v srpnu 1568 obec na městečko. Maršovice tak získaly městský znak. Koncem 16. století přešel majetek do vlastnictví pánů Hodějovských z Hodějova a na Tloskově, kteří jej drželi až do pobělohorských konfiskací.
Pak se vrátila doba, kdy přechází městečko od jednoho rodu k druhému. To skončilo znovu v roce 1872, a to díky koupi Čeňka Daňka. Ve vlastnictví jeho rodiny zůstal zdejší dvůr až do vyvlastnění po druhé světové válce. Během ní se městys stal součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a jeho obyvatelé se museli 1. února 1944 vystěhovat. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
Krásný kostel, barokní fara, ale i okolí
Nejatraktivnější památkou městyse je pozdně barokní kostel Zvěstování Panny Marie, jehož výstavba byla dokončena v roce 1775. Právě v jeho kryptě pak můžete nalézt ostatky svatého Konstantina. Jedná se o jednolodní stavbu s hranolovitou věží na západní straně a s rokokovým hlavním oltářem, k níž patří i barokní márnice a jednopatrová barokní fara.
Pár minut prohlížení si zaslouží také socha svatého Vojtěcha u hřbitova, která je rokoková, z druhé poloviny 18. století a disponuje erbem na podstavci. Severozápadně od městysu se také nachází vrch Stejc s terénními pozůstatky hradu Stajice.
Hrad má svůj příběh
Hrad byl založen během první poloviny 15. století rodem rytířských pánů ze Stajíce. Na listině Karla IV. z roku 1348 je zmiňován Jindřich ze Stajic. Jeho nástupci byli snad synové Přibík a Bernard. Na přelomu století je známo dokonce několik členů tohoto šlechtického rodu. Hrad se však pozvolna mění v sídlo drobných lapků urozeného i neurozeného původu ze širokého okolí.
Někteří jsou nám známi ze zápisů tzv. Rožmberské popravčí knihy. Hrad byl proto někdy před rokem 1406 dobit oddíly hejtmana Mutiny, kterého najal pan Herbart z Kolovrat na Ročově a lehnický purkrabí Petřík. Na hradě se však vrzy znovu usídlila obdobná cháska. Rožmberkové, kterým lapkové škodili nejvíc, jej dali dobít napodruhé. Hrad po dvojnásobném dobití zůstává opuštěn. Další zmínky jej v roce 1542 uvádí již jako pustý.
Jen "pár kroků" k dalším skvostům
Mnoho atraktivních míst je i ve velmi blízkém okolí Maršovic. Za zmínku stojí zámek Líšno, který se nachází ve stejnojmenné oblasti obce Bystřice a je od městyse vzdálen asi deset kilometrů. Další zámek, Vrchotovy Janovice, je pak o čtyři kilometry blíže. Nedaleko naleznete i zámek Konopiště nebo rozhlednu Drahoušek u Osečan.
V obci se udržují také dvě hlavní staročeské tradice, a to maršovská pouť, která se koná vždy první neděli po Velikonocích, Havelské posvícení, které se koná na svátek svatého Havla v říjnu. Přes zimní období se konají tradiční plesy a zábavy. Velkou tradici má rovněž i ochotnické divadlo.
Dovolená v Polsku vás možná překvapí. Podívejte se.
