Narodili se mezi lety 1980 až 1995. Jsou první generací, která se od dětství pohybuje v moderní technologii a rychle se naučila, že spolu lidé mohou komunikovat i na velké vzdálenosti v reálném čase. Milenianové jsou nejvzdělanější generací, která kdy žila. Mají jiné priority než generace jejich rodičů, a to zejména proto, že žijí ve zcela jiném světě než jejich rodiče.
Jiný svět a jiné priority
Rodiče této generaci dopřáli vzdělání, které považovali za klíčové. Dnešní lidé kolem pětadvacítky denně poslouchali, že se musí stále učit, že mohou dosáhnout toho, čeho chtějí. Vzhledem k tomu, že převažují jedináčci nebo lidé s pouze jedním sourozencem, přičemž je mezi těmito dvěma často velký časový rozestup, je vcelku pochopitelné, že byli výjimeční pro své rodiče a tento pocit zůstal hluboko "pod kůží". Stejně tak hlubokou rýhu vyryly i hodiny zbytečně strávené ve škole, při snaze naučit se něco, co v životě stejně tak nějak k ničemu nebude. To, co bylo potřeba se naučit, přicházelo tak nějak mimo základní a střední školu.
Osvojování si technologií bylo stejně přirozené jako dýchání. Během několika let k ruce všem přirostl smartphone. V měnícím se světě nových technologií, kdy lidskou práci postupně nahrazují stroje a počítačové programy, není důležité umět něco zpaměti. Důležité je orientovat se, umět si poradit, umět dohledat a domluvit se.
V práci stráví klidně i více hodin, než by museli, a nepotřebují ani co nejvíce nul na výplatní pásce. Jde jim o to, aby jejich práce měla smysl a aby se v ní mohli rozvíjet. Není pro ně nutné práci neustále střídat a měnit, jenže z ní chtějí mít dobrý pocit a musí je bavit. Zároveň mají jednu jistou nejistotu. V práci, ve které začnou, nestráví zbytek života ani dalších 25 let, jak tomu bylo u jejich rodičů. Právě kvůli měnícímu se trhu práce je nutné být flexibilní a umět se zorientovat a adaptovat.
- Závislost na sociálních sítích - Tato generace se pyšní svou výjimečnou identitou, kterou je možné prezentovat na sociálních sítích. Každý si vytváří svou osobní značku, kterou je možné sdílet a dobře prodávat. Tato činnost pochopitelně zabere spoustu času. Být online je stejně důležité jako dýchat. Bez wi-fi se nežije.
- Ego - Ze sledování všech na sociálních sítích mají pochopitelně všichni depresi. Všechno v síti je lepší. Fotky prohnané filtrem, vyfiltrované nejlepší okamžiky, nejhezčí zážitky. Vypadá to, že všichni ostatní dělají vše naplno a žijí dokonalý a naplněný život. Ze zoufalství nad vlastní mizérií pak většina upadá do deprese a antidepresiva se zobou jako lentilky.
- Stres - Jste výjimeční a tím pádem musí být vidět i výsledky. Ze srovnání s ostatními máte dobrou představu, co byste měli zvládnout, jenže ne všichni mohou mít stejné tempo. Následují zhroucení a kapačky, chronické onemocnění žaludku a bolesti hlavy.
- Kreativita a čas - Právě kreativita je vlastností, která je v našem světě nutná více než kdykoliv předtím, ovšem abychom byli kreativní, je potřeba mít čas na experiment. Je nutné si trochu hrát.
- Čas - Hlavní veličinou, kterou tito lidé skloňují, je čas. Čas se bere z reálného místa a společnosti a investuje se do virtuálna. Z domova odepisujete na maily, do konverzací, zpracováváte data, která jsou potřeba na prezentaci. Udržujeme vzdálená přátelství na úkor těch, která žijeme v realitě. Na druhou stranu si přátele můžeme vybrat z větší palety lidí a neztratit s nimi kontakt jen kvůli zeměpisu.
- Prokrastinace - Typická nemoc, kterou trpí většina milenianů, je prokrastinace. Ve složitém světě, kde je nutné plnit mnoho úkolů a navíc být kreativní, individuální a šťastný, je odkládání věcí na příště jediným příjemným únikem. Navíc se dá dokonale zamaskovat jiným slovem: multitasking.
