Sfingy jsou vytvořeny z pískovce a jsou umístěny v suchém podnebí Luxoru. „Pokud budou převezeny na náměstí Tahrír, poškodí je působení oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého,“ řekla egyptoložka Monica Hannaová. Ta nedávno podala spolu s místní nevládní organizací stížnost k soudu ve snaze přesun soch na náměstí zablokovat.
Záměr vlády, o němž prý ani nejednal parlament, hájil tento týden egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Argumentoval mimo jiné tím, že také na Západě, například v Londýně, Paříži či v New Yorku, jsou na náměstích tisíce let staré obelisky. I ty jsou ale podle Hannaové ohroženy znečištěným městským vzduchech. „Na náměstích byly navíc umístěny za koloniální éry a ochránci historického dědictví tomu nemohli zabránit,“ dodala egyptoložka.
Rozsáhlé renovace náměstí
Tahrír je hlavním náměstím v centru Káhiry, které proslulo mimo jiné jako centrum masových protivládních demonstrací v roce 2011 za takzvaného arabského jara. Projekt jeho renovace zahrnuje i opravu okolních budov či vybudování fontány. Uprostřed kruhového objezdu má být obelisk, který byl už dříve do Káhiry dopraven z archeologické lokality Džanet (Tanis).
Kolem obelisku mají být umístěny čtyři beraní sfingy, které nyní stojí na prvním nádvoří komplexu chrámů v Karnaku. Každá z těchto sfing, které mají tělo lva a hlavu berana, váží asi 5,5 tuny. Nepůjde tedy o sfingy z proslulé "Aleje sfing" mezi chrámy v Luxoru a Karnaku.
