Stavby vytvořené člověkem zůstávají záhadou. Mohly sloužit pro obranu, odvodnění nebo možná měly ceremoniální či náboženské důvody. Následný výzkum pak řeší další palčivou otázku: Zda a jak moc pravěcí lidé změnili krajinu v Amazonii před příchodem Evropanů. „Lidé ovlivňují globální klimatický systém prostřednictvím využívání půdy nejen posledních 200 až 300 let, ale tisíce let,“ řekl autor studie uveřejněné i na webu LiveScience John Francis Carson, výzkumník z University of Reading ve Velké Británii.
Jak se dávní lidé chovali?
Archeologové se mnoho let domnívali, že původní obyvatelé, kteří žili v Amazonii před příchodem Kryštofa Kolumba do Ameriky v roce 1492, se sice v oblasti pohybovali, nenechali však po sobě stopy. Od 80. let 20. století však odlesňování začalo odhalovat masivní zemní práce v podobě příkopů hlubokých až 5 metrů. Často i stejně širokých.
Tyto objevy vyvolaly polemiku mezi lidmi, kteří věří, že „amazonští“ byli ke krajině stále většinou šetrní a změnili jen velmi málo deštného pralesa, a těmi, kteří tvrdí, že předkolumbovští lidé běžně praktikovali sekání a vypalování. Vymření jim v každém případě zřejmě způsobil příchod „civilizovaného“ člověka.
Amazonie vypadala úplně jinak
Doktor Carson a jeho kolegové chtěli najít odpověď na otázku, zda původní obyvatelé Amazonie měli zásadní vliv na prales. Zaměřili se na Amazonii v severovýchodní Bolívii, kde objevili sedimenty ze dvou jezer poblíž hlavních míst zemních prací. Sedimenty obsahují starodávná pylová zrna a dřevěné uhlí z někdejších požárů. Mohou tak odhalit klima a ekosystém, který zde byl v době až před 6 000 lety.
Zkoumání dvou sedimentů – jednoho z velkého jezera Laguna Oricore a druhého z menšího jezera Laguna Granja – odhalilo překvapení. Úplně nejstarší sedimenty vůbec nepocházely z ekosystému deštného pralesa. Bolívijská Amazonie před asi 2 000 až 3 000 lety ve skutečnosti připomínala spíš africké savany než dnešní prostředí džungle.
Otázka, zda byla Amazonie člověkem odlesňována, nebo zůstala nedotčena, tak byla zodpovězena. Neplatila ani jedna tato varianta. „Byl to tento třetí scénář – když lidé poprvé dorazili do krajiny, klima bylo jiné, daleko sušší,“ řekl Carson webu Live Science.
Odpovědi na spoustu otázek
Objevený pyl z tohoto období totiž pocházel převážně z trav a několika druhů stromů odolných vůči suchu. Informovali o tom vědci v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Další vrstva naznačovala více srážek a objevovaly se další a další druhy stromů. A najednou bylo jasno! Zemní práce původních obyvatel předcházely době „dešťů“. Lidé, kteří vykopali výše zmíněné příkopy, je vytvořili dříve, než se kolem nich začal tvořit les.
Tato zjištění také odpovídají na spoustu dalších otázek. Třeba na to, jak mohli dávní lidé v Amazonii stavět jen s kamennými nástroji, jak populace přežívala (pěstováním kukuřice) atd.
Zdroje: redakce, Proceedings of the National Academy of Sciences, LiveScience
KAM DÁL: Brzy zemře miliarda lidí, spočítali vědci. Naše děti nemají šanci.
