Češi a Slováci měli vždy blízko k alkoholu. Není zřejmě náhoda, že v padesátých letech právě v Československu vznikl dosud téměř neznámý koncept, jak s alkoholismem bojovat. Záchytky jako takové byly po celém světě ještě před vznikem oddělení u Apolináře spíše represivní.
To změnil lékař Jaroslav Skála. Nechal lidi na oddělení vystřízlivět a následně jim doporučil léčbu. Preventivní protialkoholická záchytka byla na světě s datem vzniku 15. května 1951. Kdo byl prvním pacientem?
Ochranná stanice?
„Jaroslav Skála to nejdříve nazval ochranná, potom záchytná stanice, která by nabízela pomoc lidem, kteří mají závažné problémy s alkoholem. Cílem bylo pomoci jim v tom akutním stavu a následně jim nabídnout další pomoc. Byla to pomoc lidem, kteří měli problémy s alkoholem dlouhodobě,“ vysvětloval v minulosti pro Český rozhlas Petr Popov, primář dnešní Kliniky adiktologie.
Podle vzpomínek zakladatele tohoto revolučního střediska byl prvním pacientem apolinářské záchytky ruský námořník. V Rusku také mimochodem vznikla úplně první záchytná stanice pro alkoholiky na světě, a to už v roce 1902 ve městě Tula. Jaroslav Skála však přišel s poněkud humánnějším přístupem, který měl řešit příčinu, nikoliv jenom represivně důsledek.
Princip byl převratný
Princip záchytného zařízení pro nedobrovolný pobyt opilých lidí, kteří jsou nebezpeční vůči sobě a svému okolí, veřejnému či cizímu majetku a třeba se na veřejnosti obnažují, měl v Praze velký úspěch. Netrvalo dlouho a podobný princip a systém se rozšířil i do dalších měst v Československu.
Skála také jako první začal v roce 1950 používat Antabus. To je lék, který zvyšuje citlivost organismu na alkohol. Významně tak přispívá k tomu, že se člověku po požití alkoholu udělá špatně.
Podobné pobočky vznikaly také v zahraničí a koncept vytvořený Jaroslavem Skálou následovali například v americkém St. Louis, kde je v zakládací listině zmínka právě o pražském záchytném zařízení.
Láskyplný vztah k alkoholu
Za prvních třicet let bylo v záchytné stanici ošetřeno až 180 tisíc nedobrovolných pacientů, v celém Československu jich bylo více než jeden milion. Existence zařízení, jako je záchytná stanice pro opilce, tak jen podtrhává až přehnaně dobrý vztah k alkoholu, který Češi již tradičně a dlouhodobě pěstují po celé zemi.
Byť Rusové drží primát, a to nejen v pití alkoholu, můžeme s hrdostí říct, že moderní a profesionální záchytné protialkoholické zařízení jsme otevřeli jako první na světě.
Zdroje: Český rozhlas, bionity.com, wordpress.com, nih.gov
KAM DÁL: Prevence kocoviny: Vědecky podložené rady, jak zmírnit následky alkoholu a rychleji vystřízlivět.
