Geologické práce se občas odehrávají na nebezpečných místech, od svahů vybuchujících sopek až po hlubiny mrazivých antarktických propastí. Explozím se však odborníci většinou vyhnou. Nicméně přesně takový je důl Bulqizë v Albánii, severovýchodně od hlavního města Tirany. A místo toho, aby hledali cenné minerály nebo okouzlující skalní útvary, pátrali po zdroji těchto explozí – téměř čistém vodíku, potenciálně obnovitelném zdroji energie, který by mohl změnit svět.
Vodík může pohánět planetu
Jak bylo uvedeno v nedávné studii v časopise Science, tým možná našel svatý grál. Hluboko pod zemí výzkumníci narazili na malý „bazén“ šumící jako zběsilá jacuzzi. „Bylo to opravdu intenzivní,“ potvrdil Bardhyl Muceku, geolog z Polytechnické univerzity v Tiraně a jeden z autorů zmíněné studie. Asi 84 procent plynu tvořil vodík, přitom šlo o jeden z několika průsaků v dole Bulqizë, které ročně vypouštějí nejméně 200 tun vodíku.
Svět je zřejmě zase o něco blíž tomu, aby byla planeta méně závislá na neobnovitelných zdrojích. Vodík ukrývající se v zemi je řešení, nicméně napřed je třeba najít nádrže, odkud by se dal čerpat. „Je potřeba udělat spoustu práce,“ tvrdil Geoffrey Ellis, geochemik z U.S. Geological Survey, který se na objevu nepodílel. Ale nálezy jako ten v Bulqizë jsou důvodem k optimismu, dávají naději, že v podzemí může být dostatek vodíku, který by poháněl planetu.
Proč vodík nikoho nezajímá?
Vodík je nejběžnějším prvkem ve vesmíru, ovšem najít ho na Zemi není nic snadného. Když není vázán v jiných sloučeninách, je to bezbarvý plyn, který prostě „proklouzne“ kolem nás bez povšimnutí. Což je škoda, protože kdybychom ho dokázali zachytit, mohlo by to pomoci odvést přehřívající se svět pryč od fosilních paliv.
Lidstvo ví, že vodík prosakuje z planety už celé věky. Malé plynové kapsy zakončené nekonečnými plameny lze nalézt po celém světě. Ale vždy se myslelo, že pod povrchem je pouze nepatrné množství látky. Nikdo nepředpokládal, že by se vodík mohl hromadit ve velkém. Ani společnosti, které těží ropu, se vodíkem příliš nezabývaly. Zkrátka proto, že je nezajímal.
Možná sedíme na obrovské kapse
Dnes se už někde vodík používá jako vedlejší zdroj energie nebo elektřiny – ale musí se vyrábět. Existuje nespočet způsobů, jak toho dosáhnout, od použití solární energie k oddělení vodíku od molekul vody až po použití páry k extrakci vodíku z plynného metanu. Ale tyto metody jsou buď neúměrně drahé, náchylné k uvolňování skleníkových plynů, nebo obojí. Přitom levný vodík je hlavním krokem k vodíkové ekonomice. A nic takového dnes neexistuje.
V ideálním světě by byl čistý vodík extrahovaný z podzemí co nejefektivněji. Ale tento svět se zatím jeví jako nereálný. Už v roce 2012 byla v Mali nalezena obří kapsa vodíku, zůstala však téměř bez povšimnutí. Od té doby byly další objeveny v Evropě, Jižní Americe a na dalších místech. Je docela možné, že i Česká republika na podobné kapse „sedí“, aniž bychom o tom měli tušení. A to je obrovská škoda.
Zdroje: nationalgeographic.com, britannica.com, science.org
KAM DÁL: Konec legendy českého filmu? Ivu Janžurovou trápí zdraví, zásadní roli asi hrají její dcery.
