V roce 2013 podepsala Škoda Transportation kontrakt s čínskou společností CSR Quingdao Sifang Co. Ltd., jímž poskytla licenci k výrobě tramvají typu 15T ForCity v Číně. Smlouva v hodnotě 5 miliard Kč je podepsána na dobu 10 let a je omezena na 400 kusů tramvají.
Společnost CSR Quingdao Sifang, nacházející se v čínské provincii Šan-tung, se nespokojila pouze s elektrickým pohonem vozidel s přívodem energie z vrchního vedení, ale vyrobila rovněž tramvaj s pohonem palivovými články. Ačkoli vodíkové palivové články jsou již několik let testovány v různých vozidlech, včetně autobusů, u tramvají se jedná o poměrně novou technologii. Sifangu trvalo dva roky, než s pomocí výzkumných institucí vyřešil klíčové technologické problémy.
Podobnost s Českem
V Číně je více než 160 měst s více než milionem obyvatel, přičemž ve většině z nich zabezpečují dopravu především autobusy. Měst s kolejovou dopravou je pouze 18, v 70 dalších se ale do budoucna tramvajové tratě plánují.
Průměrná délka tramvajových tratí v čínských městech činí asi patnáct kilometrů (velmi podobně, resp. nepatrně více než u nás), což znamená, že pokud by byly použity místo přívodu elektřiny z troleje palivové články s kapacitou na 100 km, pak by jeden palivový článek vydržel asi tři jízdy tam a zpět.
Slibný pohon budoucnosti
Tramvaje poháněné vodíkem představují z mnoha důvodů atraktivní způsob dopravy. Vodík jako jeden z nejhojněji se vyskytujících prvků na Zemi může být získáván z různých zdrojů, obnovitelných i klasických. Vozidla s vodíkovými palivovými články emitují především neškodný vedlejší produkt - vodu, takže ve výsledku jsou čistší než ta elektrická vozidla, která jsou poháněna energií vyrobenou např. v tepelných elektrárnách.
Nižší jsou již nyní ověřitelné náklady na provoz, přičemž jedna náplň se doplňuje asi tři minuty. Palivové články se obvykle spojují do bloků nebo komínů. Byla vyvinuta již celá řada palivových článků, s tekutým i pevným (polymerním nebo keramickým) eletrolytem. Vzhledem k tomu, že palivové články nemají žádné pohyblivé díly (na rozdíl od spalovacích motorů), je jejich účinnost velmi vysoká a navíc lze využít i teplo, které vzniká při chemické reakci v nich probíhající.
Řešení i pro Prahu?
Stále častěji se v posledních letech hovoří o znovuobnovení některých tramvajových tratí v Praze, které byly zrušeny v 70. letech minulého století v souvislosti s výstavbou metra. Mnohé názory hovoří o tom, že nedávný kolaps s výstupem cestujících na stanici Pražského povstání v době výluky metra kvůli výměně pražců by nemusel být tak fatální, kdyby stále fungovala dávno zrušená tramvajová trať z Pankráce na Kačerov a tramvaje by zátěž, ležící na bedrech autobusů, pomohly zvládnout.
Také Václavské náměstí by si zasloužilo návrat tramvají i v podélném směru mezi Můstkem a Muzeem, ovšem mnohé z námitek se týkají nutnosti vybudovat kromě kolejí i nevzhledné trolejové vedení. Otázkou tedy je, proč by se staronová trať na Václavském náměstí nemohla řešit s provozem tramvají na palivové články nebo se superkondenzátory - v obou případech by trolej nebyla zapotřebí.
