První neandrtálské fosilie byly nalezeny v Engis v Belgii v roce 1829. Jako pozůstatky našich dávných prapředků však byly identifikovány až o sto let později. Neandrtálci se od moderních lidí odchýlili asi před 500 000 lety a pravděpodobně se vyvinuli mimo Afriku. Většina předků homo sapiens zůstala v Africe až do doby před asi 100 000 lety, kdy moderní lidé začali migrovat.
Oba druhy se křížily
V té době si neandrtálci vyvinuli mnoho jedinečných adaptací, které jim pomohly přežít v chladném prostředí Evropy a Asie. Jejich krátké končetiny a trup pomáhaly uchovávat teplo a široké nosy pomáhaly ohřívat a zvlhčovat vzduch, který dýchali.
Navzdory těmto rozdílům jsou moderní lidé a neandrtálci velmi blízcí příbuzní a vypadali podobně. Dokonce jsme se navzájem překrývali – žili jsme na stejném místě zhruba ve stejnou dobu na Středním východě i v Evropě. Přesto neandrtálci vyhynuli, zatímco „my“ jsme přežili. Jejich zmizení ze světa však nebylo okamžité, a tak často docházelo ke křížení druhů. Proto v sobě stále nosíme neandrtálské geny.
Máte neandrtálské ukazatele?
Předpokládá se, že moderní lidé se začali potkávat s neandrtálci asi před 60–80 tisíci lety, kdy vlny moderních lidí migrovaly z Afriky do Evropy a Asie. Zhruba před 30 tisíci lety před naším letopočtem se pak neandrtálci z dějin vytrácejí. Jaké jsou tedy charakteristické rysy, které ukazují na neandrtálce?
- Široký, vyčnívající nos – lebky neandrtálců naznačují, že nosy měli velmi výrazné. Zřejmě také byly lehce zakřivené.
- Husté, zrzavé vlasy – archeologové si myslí, že až 70 % moderních východních Asiatů zdědilo neandrtálské genomové mutace, které jim daly husté rovné vlasy. A samozřejmě zavedené klišé, že zrzaví lidé mají k neandrtálcům blíž, je pravdivé.
- Velké oči – lebky neandrtálců mají velké oční důlky, což naznačuje, že jejich oči byly opravdu velké.
- Ustupující brada – toto je také genetická vlastnost sdílená některými staroegyptskými faraony, jako byl Tutanchamon.
- Růžová líčka – předpokládá se, že neandrtálci měli strukturu obličeje, která znamenala, že jejich tváře byly dobře zásobené krví. To je vlastnost, kterou často vidíte v euroasijských komunitách žijících v chladnějších podnebích.
- Výčnělky na lebce – neandrtálci měli něco, čemu se říkalo „týlní drdol“. Jedná se o kus kulaté kosti v zadní části lebky, která jim mohla držet jejich velké krční a čelistní svaly. Tento rys byl také pozorován u moderních evropských lidských lebek, ale je vzácný.
Další vlastnosti neandrtálského genomu
Jestli v sobě máte víc neandrtálce než vaši známí či sousedé, můžete poznat i z dalších náznaků. Naši předkové například měli protáhlou lebku, mezeru v ústech vedle zubů moudrosti, široké prsty, mnoho pih či bledou kůži. Odborníci z jejich DNA také prokázali, že byli náchylní na onemocnění Crohnovou chorobou a diabetem druhého typu.
Zatímco spousta genů, které si uchováváme po generace, je buď prospěšných, nebo neutrálních, pár je jich pro moderní život škodlivých. Jeden z těchto genů znamená, že se naše krev rychleji sráží. Což je užitečné u tvorů, kteří byli zraněni při lovu nebo v boji. Avšak u moderních lidí, kteří žijí déle, může tato vlastnost způsobit tvorbu škodlivých krevních sraženin v těle. Odborníci také našli gen, který může způsobit deprese i další neurologické poruchy a je spouštěn poruchami cirkadiánních rytmů.
Zdroje: redakce, humanorigins.si.edu, nhm.ac.uk, history.com
KAM DÁL: Jak vypadala kráska, která stála předlohou soše Svobody? Dnes by po ní muži šíleli.
