Řekli bychom, že datum narození tak významné osobnosti, která ovlivnila celý svět na další tisíciletí, budeme znát úplně přesně. Jenomže to vůbec není pravda. Nejenže se odborníci přou o den, ve který se narodil, ale neshodnou se dokonce ani na roce. A tak vůbec není vyloučeno, že už žijeme v budoucnosti. Pokud by se totiž, jak někteří odhadují, Spasitel narodil o dva roky dříve, měl by právě končit rok 2025.
Aby pohané neměli navrch
Již učenci v dávných dobách psali o tom, že byl termín Vánoc schválně stanoven na dobu, kdy jsme zvyklí je slavit, tak trochu z trucu a jako naschvál pohanům. Byl to totiž právě konec prosince, kdy se ve starověkém Římě slavily kromě dalších svátků i pohanské saturnálie. Byly to svátky nespoutaného veselí, alkoholového opojení, a dokonce i jindy nepředstavitelných událostí. Stávalo se dokonce, že svobodní občané obsluhovali otroky.
To se ale novopečeným křesťanům nemohlo příliš líbit. A tak, i když se přesně nevědělo, kdy že se měl Ježíš Kristus narodit, bylo vhodné začít slavit vlastní svátek, tedy naše Vánoce, právě v tomto období. Definitivně o tom rozhodl v roce 336 papež Liborius, aby zastavil zdánlivě nekonečné a podle všeho celkem ostré dohady.
Podle čeho se řídit?
Proč je stále tolik dohadů kolem přesného data Ježíšova narození? V jeho příběhu je tolik neznámých a odehrál se tak hluboko v historii, že prakticky není možné dobrat se přesných údajů. A tak se odborníci opírají tu o konstelaci hvězd, která měla jeho narození provázet, jinde odpočítávají datum narození od jeho početí, které ale také samozřejmě není přesně doložitelné, a v dalších případech usuzují z životopisů dalších významných osob historie, v nichž je spojitost s Ježíšem zmiňována.
Nesedí ani letopočet
Buďme tedy konkrétnější. Zprávu o novorozeněti zvěstoval v noci anděl pastýřům, kteří hlídali své pasoucí se stádo. Drobný problém je v tom, že ani Izraelci nepasou ovce v prosinci, tahle sezóna končí už v listopadu. Tomu by také odpovídal další výpočet, který se odvíjí od smrti římského císaře Lucia Aurelia Commoda, která připadla na 31. prosince roku 192 a je zaznamenána v dobových pramenech.
Kléméns Alexandrijský pak ve svém díle uvádí, že panovník zemřel přesně 194 let, 1 měsíc a 13 dní po narození Ježíše Krista. Jednoduchým odpočtem se tak dostaneme k datu 17. listopadu. Navíc se tu objevuje další problém a tím je samotný letopočet. Podle tohoto výkladu by se tedy Ježíš narodil ještě dva roky „před Kristem“.
Pár let sem, pár let tam...
A jak to bylo s těmi nebeskými tělesy? Podle Johannese Keplera mohlo jít spíš než o kometu o konjunkci Jupitera se Saturnem. To by sedělo, záře by skutečně mohla být neobyčejná a v době kolem Ježíšova narození k takovému úkazu došlo hned třikrát, a to v květnu, v září a v prosinci. Jenomže tentokrát v roce -7. Zjistil, že se tak stalo roku 7 před Kristem, a to hned třikrát za sebou – na konci května, v září a počátkem prosince.
Šťastné a veselé!
Existují také výklady, které narození této křesťanské ikony situují do jarních měsíců, jiní se kloní k počátku ledna, tedy blíže k termínu, který dodnes uznává například pravoslavná církev. Mohli bychom se přít donekonečna, ale – není to vlastně jedno? Vánoce jsou Vánoce, je to krásné období, tak si je nekazme a můžeme popřát: Šťastné a veselé narozeniny, Ježíšku! (Ať už ses narodil kdykoliv...)
Zdroje: iDNES, Wikipedie, livescience.com
KAM DÁL: Vánoce za socialismu: Komunisté chtěli zlikvidovat Ježíška, čokoláda místo prémií.
