Tucker mluvil o zřejmě nejznámějším případu Jamese Leiningera, který se v útlém věku rozpomněl, že byl pilot a zahynul za války. „Můžeme si být naprosto jisti, že to dítě o této náhodné osobě neslyšelo, a přesto má spoustu vzpomínek," řekl Tucker. Podle něj to není neobvyklé, vzpomínky na minulé životy mají nejčastěji děti.
Děti do vzpomínek nenuťte, je to pro ně trauma
„Vzpomínky na minulé životy jsou sice obvykle spojeny s prožitým traumatem, ale to obvykle vymizí v době, kdy dítě dosáhne 6 nebo 7 let," vysvětlil Tucker. Vzpomínky se týkají velmi často smrti a jsou pro dítě traumatizující. „Tyto vzpomínky se obvykle vynoří, pokud se smrtí souvisí nějaké trauma, které by pro dítě nemuselo být příliš příjemné,“ dodal Tucker s tím, že v žádném případě není dobré dítě ke vzpomínání jakkoliv nutit.
Mluvit o smrti nedokáže každé dítě
Proč je dětská mysl více otevřená uvědomit si tyto zážitky, Tucker netuší. Aby dítě dokázalo o svých vzpomínkách hovořit, musí být navíc velmi verbálně zdatné a na svůj věk vyspělé. Jen takové dítě dokáže svůj zážitek správně popsat tak, aby z něj dospělý mohl vyvodit nějaký závěr. Mnoho dětí má podle Tuckera zážitky z minulého života, ale prostě je nedokáže správně verbalizovat a časem na ně úplně zapomene.
Existuje víc než jen fyzický svět
S celou problematikou souvisí zásadní otázka, zda tedy Tucker věří na minulé životy, a tudíž na reinkarnaci a věci s tím spojené. Zde odpověděl profesor psychologie poněkud vyhýbavě. „Nabyl jsem přesvědčení, že existuje víc než jen fyzický svět. Vědomí je jádrem reality, z něhož fyzický svět vyrůstá, nikoli naopak. Když se zamyslíte nad vzpomínkami z minulých životů, v těchto případech vědomí převládá, i když tělo ztratí svou fyzickou podobu. Mozek fyzicky zemřel a vědomí pokračovalo dál. Nejsme tedy jen fyzické bytosti uvězněné v náhodném vesmíru na několik desítek let, které pak zmizí pryč. To je pro lidi nadějné poselství,“ uvedl na závěr Tucker.
Zdroj: mindbodygreen.com
KAM DÁL: Žena prozradila, co viděla těsně před smrtí.