Jdete takhle jednou po zahradě a zas a znovu narážíte na krtince. Jedna vedle druhé - hromádky hlíny, které žádný zahrádkář ani velkozemědělec nechce vidět. Krtci jsou sice užiteční, ale ani tohle vědomí vás neuklidní ve chvíli, kdy se právě další z nich provrtává na povrch ještě včera krásně upraveným trávníkem nebo záhonem mrkve.
A s přesně stejnými pocity se potýkal před několika lety švýcarský farmář při obhlídce svého třešňového sadu. Tentokrát se ale místo zlosti brzy potýkal s návalem štěstí. Krtek vynesl na povrch poklad nevyčíslitelné hodnoty.
Poklad našel krtek
Stalo se to ve švýcarském Uekenu v roce 2015. Farmář procházel svoje pozemky, když vtom si všiml podivného krtince. Na rozdíl od ostatních se zdálo, jako by se v něm cosi blýskalo. Muži to nedalo a rozhodl se zvláštní výtvor malého nepřítele prozkoumat a to, co brzy uviděl, by ohromilo každého. V hromádce hlíny objevil staré mince, o nichž se mohl právem domnívat, že budou mít opravdu velkou hodnotu. Jen o pár měsíců dříve byly totiž u nedalekého města Frick objeveny zbytky starého římského osídlení. Neváhal tedy a kontaktoval patřičné úřady.
Starořímské mince byly téměř jako nové
Na místo se sjeli odborníci, které hlášení samozřejmě okamžitě zaujalo. Začal důkladný, ale utajovaný průzkum. O několik měsíců později pak bylo oznámeno, že po prohledání farmářova pozemku objevili archeologové celkem 4 166 víc než dobře zachovalých starořímských mincí o celkové hmotnosti kolem patnácti kilogramů, z nichž ta nejmladší pochází podle úsudku odborníků z roku 294 našeho letopočtu. Jde o platidla vyrobená z mědi, ale obsahují také celých pět procent příměsi stříbra, což je neobvykle vysoká hodnota. Některé z mincí vypadaly po vyčištění dokonce téměř jako nové. Jak je možné, že až do dnešní doby přečkaly jen několik centimetrů pod zemí?
Velké štěstí pro poklad i pro archeology
Archeolog Georrg Matter, který se tehdy na výzkumu a posuzování mincí podílel, po představení pokladu veřejnosti uvedl, že mince byly zakopány na místě, které naštěstí pravděpodobně nebylo nikdy v další historii využíváno jinak než právě jako sad, či leželo ladem. Nikoho nenapadlo tady stavět nebo do hloubky orat. A tak měly mince víc než sedmnáct staletí čas na klidný odpočinek - než se krtek rozhodl ukázat je majiteli pozemku, který svůj poklad samozřejmě předal státu.
Spořivý člověk, nebo zkrátka zloděj?
Jaký byl asi dávný osud mincí, kdo a proč je zakopal? To jsou otázky, které napadnou snad každého, ale jasnou odpověď na ně nedostaneme. Podle odborníků je ale jasné, že šlo o člověka, který měl patrně přístup k mincím buď zcela nebo alespoň téměř novým, a to v letech kolem konce třetího století našeho letopočtu. Zakopány byly sice i mince starší, pocházející z doby vlády císaře Aureliána, který opustil trůn v roce 275, ale novější nálezy datují archeologové do období, kdy Řím ovládal císař Maxmilián, tedy mezi léta 286 a 305. Právě tyto novější mince se zdají být ukryty brzy po svém vyražení.
Co se stalo a kdo si je po menších částech schovával do kožených váčků a zakopával právě v těchto místech? Jisté je, že to musel být buď velmi spořivý, nebo možná i ne tak docela poctivý člověk. Hodnota pokladu totiž podle vědců v tehdejší době mohla představovat výdělek běžného člověka za dva roky jeho práce.
Na podobných nálezech je mimo jejich hodnoty krásné i to, že dávají nekonečné možnosti pro vlastní fantazii…
Zdroj: Daily Mail, mintageworld, sběratel
KAM DÁL: Životu nebezpečná krása: Papež proklel svatováclavskou korunu. Ukradl někdo její část, nebo o ní pořád nevíme všechno?
