Máte doma zásobu maličkých mincí, za které dnes již sice nic nekoupíme, ale hodí se třeba na desetníkový mariáš? Řeč je samozřejmě o haléřových mincích. Málokdo si uvědomuje, že v sáčku s těmito zdánlivě bezcennými kolečky může být vzácnost v hodnotě i několika tisíc korun. Nebude proto od věci zkontrolovat, jestli i ve vašem případě náhodou neplatí známé rčení, že „halíře dělají talíře“, i když je původně míněno přece jen trochu jinak.
Když haléře skutečně platily
Byly doby, kdy se za desetník dala koupit třeba linkovaná podložka do velkého sešitu a ta malá dokonce za pětník. To přitom hovoříme o letech těsně před listopadovou revolucí, ale kdybychom šli ještě hlouběji do historie, našli bychom třeba rohlík nebo známku na pohled za třicet haléřů a na dopis za šedesát, sodovka stála pětadvacet haléřů a sladká limonáda (žlutá nebo červená) byla za dvojnásobek. Zkrátka i haléře měly tehdy svoji cenu, zatímco dnes pod korunu (a ani celkem vysoko nad ni) neseženeme prakticky nic.
Dnes mohou mít mnohem vyšší cenu
Jistěže nemá smysl porovnávat jen ceny, pokud bychom se nepustili také do rozboru dřívějších příjmů. O to ale nejde, důležité je, že i nyní mohou mít haléřové mince hodnotu, kterou bychom od nich nečekali, a i při dnešních cenách bychom si se štěstím třeba za padesátník mohli koupit mnohem víc než v době, kdy jsme je skutečně nosili v peněžence. Jde jen o to, aby to byl ten správný šťastný padesátník. Jak takovou minci poznat?
Rozhodující je rok ražby a zachovalost
Stejně jako u jiných sběratelských předmětů záleží i u haléřových mincí (až na skutečné výjimky) na jejich stavu. Kdo by měl to štěstí a jeho předci si uchovávali sbírku téměř nových haléřů, má velkou naději na úspěch při jejich případném prodeji. Pak také záleží na roce, kdy byly vyraženy. Kdybychom chtěli sestavit žebříček těch nejdražších, museli bychom přitom na nejvyšší příčku postavit pětihaléř s vyraženým letopočtem 1924. Jestli doma takový najdete, můžete směle slavit. Za jediný takový kousek byste si totiž dnes mohli koupit nové auto. Sběratelé jsou ochotni za něj nabídnout i půl milionu! Desítky i sto tisíc je možné dostat i za dvacetník z roku 1932, za ten z roku 1947 pak kolem patnácti a za další zachovalé z té doby kolem deseti tisíc.
Výjimečné, ale možné
I když by bylo lákavé vyhrát takový jackpot a najít v pokladničce z dětství nebo v pietně uchovávané peněžence po dědovi takové unikáty, můžeme se spokojit i s menším zhodnocením o něco běžnějších haléřových mincí. Přesto – vyměnit několik neplatných haléřů za pár tisíc, tomu se říká opravdu dobrý kurs. Může se to povést například v případě mincí s nominální hodnotou pětadvaceti haléřů, které byly vyraženy v padesátých letech.
Nepodceňujte náhodu
Je logické, že takové štěstí nebude mít každý, ale náhodu bychom neměli podceňovat. V některých domácnostech jsou takových skrytých pokladů plné hrníčky, a tak není zbytečné podívat se, jestli bychom si za ně nemohli i dnes pořídit třeba nové vybavení do bytu.
Zdroj: Zdroj: penize.cz, cnb, numismatikasova, tn.nova
KAM DÁL: Pamětník vzpomíná na socialismus: Vlastně jsme byli spokojeni.
