Čeští politici se v posledních týdnech dostali pod tlak ruské diplomacie. Každý z nich má na svém kontě gesto, které ruskou federaci provokuje. Zdeněk Hřib nechal přejmenovat náměstí u ruského velvyslanectví podle zabitého opozičního ruského politika Borise Němcova, starosta Řeporyjí Pavel Novotný odhalil v této městské části pamětní desku věnovanou tzv. Vlasovcům a starosta Prahy 6 Ondřej Kolář nechal deinstalovat sochu maršala Koněva.
BIS v pohotovosti
Z Ruska tak přicházela jedna kritika za druhou, která byla korunována útokem na českou ambasádu a tamní politici si odsouhlasili zákon, který může perzekuovat cizí politiky za znevážení jejich symbolů. Konflikt, který se odehrával na dálku, se nakonec vyostřil do takové míry, že podle týdeníku Respekt dorazil do České republiky Rus s diplomatickým pasem a jedem.
Česká BIS zareagovala tím, že mají všichni tři zmínění politici policejní ochranu a starosta Kolář je několik dní ukrytý na neznámém místě. Není to poprvé, kdy z Ruska do cizí země přicestoval agent, který měl za úkol likvidovat nepohodlné osoby.
Alexandr Litviněnko
Otevřeně se rozhovořit o praktikách sovětské KGB a později ruské FSB se nevyplácí. Minimálně se tak dostáváte na velmi tenký led. Alexandr Litviněnko dlouhá léta pro obě tajné služby pracoval, ale v roce 1998 se rozhodl na tiskové konferenci veřejnosti oznámit, že dostával rozkazy v rozporu se zákony.
O několik měsíců později byl vzat do vazby, ale soudní jednání ho osvobodilo. Vzápětí byl znovu zatčen a po propuštění z druhé vazby byl nucen podepsat písemný závazek, že neopustí zemi. Závazek porušil a v roce 2001 dostal azyl ve Velké Británii.
O svých motivacích a hlavně o zákulisních praktikách FSB se rozepsal v knize FSB vyhazuje Rusko do povětří, kde popisuje, jak teroristické atentáty na obytné domy v Moskvě a Volgodoňsku vlastně cíleně řídila bezpečnostní služba Ruské federace, aby vznikla záminka k obnovení čečenské války. V zahraničních médiích pravidelně kritizoval prezidenta Vladimíra Putina, kterého obvinil, že stál za vraždou novinářky Anny Politkovské.
Jeho exil vydržel pouhých pět let. 1. listopadu 2006 Litviněnko náhle onemocněl po setkání se dvěma bývalými agenty KGB. Konkrétně šlo o Dmitrije Kovtuna a Andreje Lugovoje, který byl v minulosti bodyguardem ruského expremiéra Jegora Gajdara, který v roce 2006 zemřel následkem otravy. Stejně dopadl i Litviněnko, který zemřel 23. listopadu téhož roku. Podle tehdejších zpráv agentury Reuters oba agenti, s kterými se Litviněnko sešel, zanechávali stopy polonia na několika místech v Londýně.
Otráven byl pravděpodobně tak, že vypil zelený čaj, kde bylo právě polonium 210. Sám Litviněnko než zemřel, označil za svého vraha Vladimíra Putina.
Sergej Skripalov
Když se rozhodnete být dvojitým agentem, musíte počítat s ohrožením vlastního života a svých blízkých. Sergej Skripalov tímto způsobem pracoval v devadesátých letech a ve své práci pro tajné služby Velké Británie a Ruska pokračoval i ve 21. století.
V prosinci 2004 byl dokonce zatčen a odsouzen za velezradu, ale o šest let později se stal předmětem výměny agentů právě s Velkou Británií. 4. března 2018 byl společně se svojí dcerou Julií otráveni neznámým nervovým jedem. Oba byli dlouho v kritickém stavu, až v dubnu se jejich stav výrazně zlepšil. Ve Velké Británii je případ vyšetřován jako pokus o vraždu. Později bylo uvedeno, že šlo o nervový jed zvaný novičok.
Na základě této události bylo z Velké Británie vyhoštěno 150 ruských diplomatů a podobně zareagovaly i jiné státy EU, včetně USA a Kanady. Podle agentury Reuters následkem stejné otravy zemřely Skripalovi kočky a dvě morčata. Ruskem byl podezírán, že vyzradil identitu až 300 ruských agentů během spolupráce s MI6.
Britská policie z pokusu o vraždu obvinila Alexandera Petrova a Ruslana Boshirova. Ti měli podle britské prokuratury stát za útokem na Sergeje Skripala a jeho dceru Julii. Oba muži krátce po činu opustili Anglii.
KAM DÁL: Starosta Prahy 6 Kolář: je tady Rus, který mě má za úkol zlikvidovat. Ochranku dostali i Hřib a Novotný
