Nejstarší známá továrna na výrobu standardizovaných válečných zbraní mohla být založena během rané doby měděné v dnešním Izraeli. Vyplývá to ze studie publikované v magazínu ‘Atiqot. Na video se můžete podívat zde. Na základě analýzy stovek kamenných projektilů získaných ze dvou archeologických nalezišť došli vědci k závěru, že předměty byly hromadně vyráběny, což ukazuje na vysoce organizované vyzbrojování válečníků při přípravě na bitvu. Mluvíme o době asi před 7 200 lety.
Optimální střely do praku
Archeologové prozkoumali 424 prakových kamenů nalezených ve starověkých osadách En Esur a En Zippori, které byly osídleny mezi lety 5800 a 4500 před Kristem. Odborníci zjistili, že kameny vypadaly prakticky identicky. Přišli také na to, že zbraně byly vyrobeny podle standardních specifikací – s průměrnou délkou 52 milimetrů, šířkou 31 milimetru a hmotností 60 gramů.
„Kameny jsou vyhlazené, mají specifický aerodynamický tvar, který umožňuje přesnou a efektivní střelu,“ uvedl izraelský úřad pro památky. Ve zmíněné studii vědci vysvětlují, že bikónický design „byl akceptován jako optimální pro střely do praku“ a později byl přijat řeckou i římskou armádou.
Posun k organizovanému válčení
Kameny jsou tak ve skutečnosti nejranějším důkazem válčení v jižní Levantě. „Podobnost ukazuje na průmyslovou velkovýrobu,“ říkají vědci. Je téměř jisté, že zbraně byly systematicky vyráběny pro válečníky, kteří byli vybaveni praky. Podle všeho také kvůli zabíjení nepřátel mnohokrát trénovali na cvičištích.
Zasazením tohoto objevu do historického kontextu autoři studie říkají, že zjevný posun od primitivních praků s municí typu přírodních oblázků k vysoce standardizovaným zbraním může naznačovat šíření organizovaného válčení během rané doby měděné. Pozůstatky monumentálních veřejných budov v En Zippori i v En Esur naznačují rozvrstvenou společnost zapojenou do meziregionálního nebo dokonce mezinárodního obchodu, což také znamená náchylnost ke konfliktům.
Válčení, které trvá dodnes
Skutečnost, že prakové kameny byly často nalezeny na hromádkách, také poskytuje vodítko k tomu, jak byly použity. Podle výzkumníků uspořádání naznačuje, že projektily byly často vystřelovány hromadně. Což by byly další indicie k naprosto jasně organizovanému stylu válčení. Zřejmě tedy nešlo o jakési náhodné bojůvky.
Když si představíte, co všechno mohly napáchat desítky, možná i stovky najednou vystřelených kamenů, možná vám jde mráz po zádech. Formace nepřítele se tím mohly totálně rozbít. Je zajímavé, že tyto sériově vyráběné zbraně náhle mizí z archeologických záznamů asi o tisíciletí později. Není však jasné, že by to mělo znamenat zmírnění napětí v regionu.
Navzdory tomu objev prakových kamenů vykresluje obraz organizovaného válčení na Středním východě, které se datuje více než 7 000 let do minulosti a bohužel velmi tragicky pokračuje až do současnosti.
Zdroje: redakce, atiqot.org.il, iflscience.com
KAM DÁL: Izraelský prezident čte v době krize dětem knížky. Ten náš... je Miloš Zeman.
