„Zaměření projektu je v této oblasti ojedinělé. Řešitelé berou v potaz, že druhové složení lesních porostů, tedy listnaté stromy oproti těm jehličnatým, může výrazně ovlivnit koloběhy látek v ekosystémech,“ řekl předseda agentury Petr Konvalinka a dodal: „Běžně se v souvislosti s těžkými kovy bavíme o povrchových či podzemních vodách. Nositeli těchto toxických látek jsou ale také velice oblíbené lesní houby. Na rozdíl od zmiňovaných vodních zdrojů jsou ale houby součástí našich jídelníčků.“
Kadmium, olovo a zinek
Na výzkumu spolupracuje tým z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně. Odborníci v houbách zkoumají především množství kadmia, mědi, olova a zinku. Do půdy se dostávají často prachovým či plynným znečištěním. Poté tyto látky putují buď do biosféry, hlubších partií půd a podzemních vod či do biomasy rostlin a povrchových vrstev půdy.
Zkoumají půdu i houby
Výzkumníci určili oblasti s podobnou imisní zátěží, z nichž odebrali vzorky půd a hub. Při práci v terénu, kterou ukončili letos, získali 458 směsných vzorků půdy a několik kilogramů hub.
Vědci hledají rizikové lokality
„Pokud se naše hypotézy potvrdí, tak nám nebrání nic ve vytvoření nového podkladu pro úpravu lesnického hospodaření. V lokalitách zatížených imisemi těžkých kovů budeme schopni upravit místní skladbu lesů tak, abychom efektivněji chránili životní prostředí i zdraví houbařů,“ uvedl výzkumník Radek Novotný z MU. Upozornil na to, že největší ohrožení pro houbaře představuje kadmium, které často překračuje stanovené limity a řadí se mezi nejtoxičtější těžké kovy. Výzkumníci tak chtějí rozpoznat i potenciálně rizikové oblasti, kde jsou houby kontaminovány. V současnosti pracují na přípravě map těchto oblastí i mobility těžkých kovů v půdě.
Vedle odborné publikace mají být výstupy z výzkumu i články, které problematiku srozumitelně vysvětlí také laikům. Tým by měl projekt dokončit v příštím roce. Výzkum je financován z programu ZÉTA.
KAM DÁL: Kostnický koncil řešil kromě Jana Husa i další problémy. Českého kazatele ale oficiálně k smrti neodsoudil.
