Československo vědělo už poměrně dlouho, že dříve či později přejde k zavedení jízdy vpravo. Dokonce se k tomu zavázalo již v roce 1926 v tak zvané Pařížské úmluvě, která o zavedení pravostranné dopravy hovořila a kterou mimo další státy podepsala také československá delegace. Termín na zavedení tohoto principu ale v úmluvě dán nebyl, a tak nebylo kam spěchat.
Termíny Čechům příliš neříkaly
Přišel rok 1931, tedy několik let před vpádem německých vojáků na naše území, a otázka jízdy vpravo přišla znovu na řadu. Tehdy už termín padl - v Československu se mělo začít jezdit po opačné straně silnice, než byli naši předci zvyklí, do pěti let, tedy do konce roku 1936. Ani tento termín se ale dodržet nepodařilo.
10. listopadu padlo konečné slovo
Další jednání o přislíbeném opatření pak přišlo na stůl v roce 1938, konkrétně 10. listopadu, kdy Stálý výbor Národního shromáždění vydal opatření, které mělo zajistit přesun automobilů na druhou stranu silnice k 1. květnu následujícího roku. Tou dobou tu už ale, jak víme, byli Němci. A ti, protože sami jezdili vpravo, na žádné Čechy stanovené datum rozhodně čekat nechtěli.
Němci poručili
Nové datum tedy bylo stanoveno rychle - po obsazení republiky 15. března 1939 byli ochotni počkat pouhé dva dny. Na území celého státu se tak začalo jezdit vpravo od 17. března. Jedinou výjimkou byla Praha, kde se toto pravidlo začalo dodržovat vzhledem k problematické a na tehdejší dobu husté dopravě až 26. března.
Sudety už fungovaly po svém
Je ale nutné uvést, že některé části republiky, které po podpisu Mnichovské dohody spravovali Němci, už musely dodržovat německá pravidla před 17. březnem roku 1939. Šlo logicky o tak zvané Sudety. Němci tedy zavedení jízdy vpravo vlastně jen o několik týdnů uspíšili. Rozhodně to nebylo tak, že bychom bez jejich zásahu dodnes jezdili vlevo, jako je tomu například ve Velké Británii a některých státech, které patří do Commonwealthu.
Proč se dříve jezdilo vlevo?
Jízda v levém pruhu je pro nás dnes už těžko pochopitelná a ten, kdo nenavštěvuje pravidelně Velkou Británii, by měl s řízením v tamním provozu asi problémy. Dříve to ale bylo samozřejmé i jinde ve světě, tedy včetně Československa. Proč? Tento zvyk pravděpodobně plynule přešel do modernizující se společnosti z historie. Jezdci na koni se pohybovali většinou po levé straně cesty, a to ze zcela logického důvodu. Nikdy totiž nemohli tušit, s kým se setkají, a pokud by protijedoucí člověk chtěl zaútočit, lépe by se bývalo bránilo pravou rukou, která byla blíže středu cesty, a tedy i blíže protijedoucímu.
KAM DÁL: Křišťálová noc jako záchrana pro Hitlerův státní rozpočet. Pomyslný začátek holokaustu se rozhořel i na našem území.
