Dobrodiní by mělo být po zásluze odměněno. Toho se ale bohužel nedočkat farář Cyril Vrbík z Dubu nad Moravou, který se za pomoc mladíkovi setkal se smrtelnou odplatou. Jak se to všechno událo a s jakým trestem odešel vrah od soudu?
Nečekaný konec cesty taxíkem
Případ, na který obyvatelé malého městyse nedaleko Prostějova patrně nikdy nezapomenou, se udál 22. října v roce 2002. Osudného dne se mladý muž Dušan Kazda stavil v Prostějovské hospodě, kde podle svých vlastních slov vypil dvanáct panáků rumu, než se vydal domů do Kralic. Auto ale neměl, a tak si objednal taxi. Když taxikář zastavil na domluveném místě, mladík mu sice nejprve zaplatil a vše mohlo vypadat jako normální cesta, ale brzy nato se všechno změnilo. Z Kazdy se stal násilník a řidič jen tak tak vyvázl vlastním životem, když jej útočník udeřil do hlavy lahví od piva, přitom se ale sám poranil. Zraněnému taxikáři se podařilo utéct, a tak auto zůstalo Kazdovi, který toho také okamžitě využil.
Osudný okamžik pro dobrotivého faráře
S alkoholem v krvi a zraněním na ruce se agresor vydal do nedalekého Dubu nad Moravou, kde jej napadlo požádat o pomoc faráře. Ten neváhal a mladíka bez velkého vyptávání ošetřil. Jakmile bylo po všem, sešel s ním ještě před faru, kde stál kradený automobil. V tu chvíli přepadla Kazdu nezvladatelná touha po dalším útoku, tentokrát na stárnoucího pětasedmdesátiletého duchovního. Nebylo to těžké, kněz neměl příliš šancí se bránit. Mladý muž ho povalil a nohou zaútočil na jeho obličej. Pak se prošel po domě a na zpáteční cestě sebral sekeru, kterou faráři zasekl do hlavy. Chvíli trvalo, než kněz zemřel a po celou tu dobu jej Kazda se zájmem sledoval. Sotva bylo dokonáno, zavolal si další taxi a odjel s ním domů.
Za mřížemi do konce života
Policisté měli tentokrát poměrně jednoduchou práci. Kazda se totiž nedlouho po činu sám přihlásil policii a všechno jim podrobně vylíčil. Neměl potřebu něco tajit nebo se vykrucovat, v jednu chvíli dokonce sám uznal, že by měl dostat doživotní trest. Vypadalo to ale, že si za mřížemi pobude čtvrt století a poté se podívá znovu na svobodu. Takový byl alespoň původní návrh státní zástupkyně. Soud ale všechno viděl úplně jinak a rozhodl, že není zcela jasné, jak by se vrah na svobodě choval a zda by nedostal znovu nápad, že někoho zkrátka „musí zabít“. Protože Kazda netrpí duševní poruchou, ale poruchou osobnosti, nebylo možné jej umístit v léčebně. Vězení tedy bylo jedinou možnou volbou, jak vraha izolovat od společnosti – na doživotí.
Z vraha kněze se stal věřící muž
Pokud bychom hledali životní paradoxy, tento by jistě patřil mezi ty největší. Po svém zatčení a odsouzení se mladý vrah, který si podle všeho prošel hodně krušným dětstvím s otcem alkoholikem a matkou, která se o něj příliš nezajímala, dal na zpytování svědomí. Brzy na to se muž, který neváhal zbavit života faráře, obrátil k víře, která mu prý pomáhá překonávat těžký život.
Za dobrotu do hrobu
Pro faráře Vrbíka byla pomoc bližním samozřejmou záležitostí a všichni v obci, kde sloužil přibližně pětadvacet let, i v širokém okolí, to dobře věděli. Snad proto si i Dušan Kazda vybral právě Dubskou faru jako místo, kde požádá o pomoc. Bohužel jej na místě přepadla nezvladatelná touha vraždit a pro dobrosrdečného muže přišla jeho poslední hodinka. Vrah svůj život, ať bude dlouhý jakkoliv, dožije ve zdech vězení.
Zdroj: denik.cz, idnes, wikipedie
KAM DÁL: Chtěl její auto: Útočník zbavil ženu života a pak ji vozil jako spolujezdce po kraji.
