Dobrá zpráva pro voliče některých stran: K vytváření složitých společenství není třeba velký mozek

I s malým mozkem se prý dá vykonat spousta věcí
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Hejno holohlavých ptáků s nápadným opeřením se pohybuje vysokou trávou křídlo vedle křídla a jejich červená očka pátravě sledují krajinu. Připomínají skupinu žáků, kteří si ve školní jídelně hledají místa k sezení - a možná se od lidí zas tolik neliší. Perličky supí, jak se ptáci jmenují, si podle studie zveřejněné v odborném časopise Current Biology vytvářejí podobně složitě strukturovanou společnost jako lidé. Což je pro některé jedince dobrá zpráva, že jsou alespoň na úrovni těchto zvířat.

Vědci se dříve domnívali, že podobné sociální struktury vyžadují velkou mentální kapacitu - perličky s mozky o velikosti hrášku ovšem tyto představy boří.

"Lidé jsou klasickým příkladem víceúrovňové společnosti," tvrdí Damien Farine, vedoucí výzkumu a ornitolog z Institutu Maxe Plancka pro chování živočichů. Představte si rodinu žijící ve vesnici. Tato rodina se může přátelit s dalšími rodinami ve vesnici, která může mít vztahy s vedlejší vesnicí a tak dále. Orientovat se v těchto vazbách může být složité.

O území se klidně rozdělí

"Dlouho se předpokládalo, že život v podobných komplikovaných společenstvích je jedním z důvodů, proč máme tak velké mozky," uvádí Farine. Vědci navíc odhalili, že i jiní savci s velkými mozky tvoří složitá společenství, například opice, sloni, žirafy nebo vorvani. Když ale Farine studoval v Keni paviány, povšiml si něčeho zajímavého i u perliček supích, které se občas připletly do výzkumné oblasti.

Zveřejněná studie vědců je jistě dobrou zprávou pro voliče některých populistických stran či hnutí nebo subjektů, které mají historicky na svědomí řadu lidských životů. Malý mozek stačí, aby se mohli sdružovat a možná i debatovat. Zároveň to i spoustu věcí vysvětluje...

Tito robustní ptáci mohou létat, ale málokdy toho využijí. Místo toho se krajinou procházejí v sevřených hejnech. Jejich skupiny jsou na ptáky neobyčejně velké, někdy čítají až 60 a více jedinců. A zatímco většina opeřenců se sociálním chováním si své teritorium důkladně střeží, perličky se o své území dělí bez problému.

Vlastní hlouček neopouštějí

Farine pojal podezření, že tito ptáci mají přinejmenším stejně zajímavé sociální uspořádání jako paviáni. Se svými kolegy ve výzkumném středisku Mpala v keňském Nanyuki proto začal perličky supí intenzivně pozorovat. Celý rok den co den sledovali 441 ptáků - v podstatě každého dospělého jedince v tamní populaci. Na záda 58 perliček také připevnili malá, solárně poháněná sledovací zařízení, nejméně jednomu ptákovi v každé z 18 skupin. To jim umožnilo pozorovat, kde přesně se po celý rok, 24 hodin denně, skupiny nachází.

Zjistili, že ptáci se drží svého vlastního hloučku. Skupiny se často potkávaly a různě na sebe reagovaly - u některých se dokonce i zdálo, že svou společnost vyhledávají a například raději spí pospolu.

"I když se nepohybovaly ve stejném prostředí přes den, před spaním se našly a v noci spolu hřadovaly," vysvětlil Farine. Ptáci na noc vyletí na stromy a každé ráno se zase snesou dolů - stovky perliček v jednom velkém chumlu - a postupně se roztřídí do svých původních skupin. Perličky supí tedy doopravdy tvoří víceúrovňová společenství a skupiny v rámci skupin v rámci celé populace.

Překvapení? Vlastně vůbec ne

"Není to zas tak překvapivé," komentuje zjištění biologická antropoložka Larissa Swedellová z City University of New York. Ani mezi primáty, uvádí vědkyně, to nejsou zákonitě ti nejchytřejší, kdo víceúrovňová společenství vytváří. Život v takové společnosti může naopak zjednodušit vnímání společenského řádu. Pokud například skupiny zůstávají stále stejné, perličkám - nebo i paviánům - stačí rozpoznat jenom jednoho nebo dva z jejích členů, aby věděli, o kterou skupinu se jedná. K tomu velký mozek potřeba není.

Farine zdůrazňuje, jak malou intelektuální kapacitu perličky supí mají. "Nejenže mají malý mozek v porovnání se savci, mají malý mozek i v porovnání s ostatními ptáky," upřesňuje ornitolog. Podle něj mohou proto existovat i další ptáci nebo jiná zvířata, která - ač nevalné inteligence - tvoří společnosti stejné složité, jako my. "Co dalšího můžeme v přírodě objevit? Myslím si, že tento druh je jenom jedním z mnoha," domnívá se Farine.