Mackerle zasvětil život dobrodružstvím spojeným s cestováním. Volání tajemství a záhad přicházelo ze všech světových stran. Navštívil mongolskou poušť, Oceánii nebo rodiště Draculy v Transylvánii. Zabýval se i domácími mystériemi, rozklíčoval například záhadu pražského golema.
V dětství si velmi oblíbil čtení, zajímaly ho sci-fi povídky, westernové rodokapsy a byl také vášnivým čtenářem Foglara. S kamarády měli partu, která se jmenovala stejně jako klub v komiksu Rychlé šípy – Svorná šestka. Vystudoval v Praze strojní fakultu a stal se inženýrem se specializací na automobily. Jeho technické nadání mu umožňovalo zlepšovat zakoupená zařízení, která na svých cestách potřeboval, jako například potřeby pro natáčení nebo auto pro expedici.
První cesty za poznáním
První dvě cesty podnikl koncem 70. let, ještě za komunismu. První byla za hrobkou hraběte Draculy do Transylvánie v Rumunsku, další za příšerou z jezera Loch Ness. Z obou cest vznikly ještě černobílé, krátké dokumenty.
Byly to první dokumentární filmy, které pojaly svá témata jinak než komunistické naučné snímky. V tom o Draculovi Mackerle ukazuje Karpaty, prostý lid Transylvánie, vede rozhovor s mužem, který mu říká, že nad určitým územím často prolétávají talíře. Také porovnává Stokerovu knihu s rumunskými reáliemi. V roce 1981 se do Rumunska ještě vrátil.
Cílem jeho bádání byla často také mytická stvoření, o kterých jsou místní obyvatelé přesvědčeni, že existují, nebo dokonce měli mezi sebou svědky, kteří se s nimi prý setkali. Těmto vědecky nepopsaným a nepojmenovaným tvrům se říká kryptidi. Obor, který se jimi zabývá, se neřadí mezi klasické exaktní vědy a jmenuje se kryptozoologie.
Honba za lidožravým stromem
V Madagaskaru se vydal hledat mytického sloního ptáka či lidožravý strom zvaný Tepe (viz galerie). Mytická zvířata máme však také v Evropě. V rakouských Alpách se pídil po zvířeti zvaném tatzelwurm, v překladu prackatý červ. Má se jednat obojživelníka či plaza ohromných rozměrů připomínajícího obrovský slizký, šupinatý kámen. Jedna rakouská kronika skutečně pojednává o útoku tohoto tvora, v roce 1799 měl v obci Unken zemřít sedlák Hans Fuchs po napadení skupinou těchto tvorů.
Hrůzná zkušenost v poušti Gobi
Ivan Mackerle byl výjimečný i svým přístupem k bádání, kdy se nebál riskovat vlastní zdraví, či dokonce život. Při expedici do mongolské pouště Gobi za jiným červem zvaným domorodci olgoj chorchoj se Mackerlemu na zádech vytvořila ve spánku obrovská rudá skvrna jako od přísavky. Ukazatele tělesných funkcí, které měl v tu chvíli k dispozici, zobrazovaly hodnoty blízké smrti.
Nakonec vše přežil bez úhony. Je třeba zmínit, že tu noc se badateli zdál sen o masivním červovi vylézajícím z pouště, který se mu následně přisál na záda. Právě tam, kde se mu objevil záhadný rudý flek. Toto všechno zadokumentoval ve snímku Záhada písečného netvora (1992).
Expedice na Sibiř za tajemnými objekty
Extrémním podmínkám musel čelit také na Sibiři, kam se se svým týmem vydal prozkoumat tajemné Údolí smrti. Zde se měly nacházet objekty, které místní nazývají „kotle“. Jsou to podivné objekty kulovitého tvaru, které mají mít uvnitř chodby. Okolí a samotné objekty jsou však tak radioaktivní, že průzkum je vyloučen. Také se nacházejí v bažině. Existuje teorie, že jsou mimozemského původu.
Mackerle a jeho výprava podobný kulovitý objekt nalezli. Pověsti byly v tomto případě pravdivé, radioaktivita na místě byla velmi vysoká, kolem objektu ležely mrtvoly různých zvířat. To je nejspíš důvod, proč místo nese takový děsuplný název.
Zaniklé město Z
Poslední výprava, kterou v roce 2009 podnikl, jej zavedla do Brazílie. Vydal se cestou, kterou podnikl v roce 1925 plukovník Percy Fawcett za účelem objevit pozůstatky dosud nepopsané starověké civilizace, tajemného města Z. Ivan Mackerle zemřel 3. ledna 2013, jeho badatelský duch a touha odhalovat tajemství čiší ze všech jeho děl a inspiruje další generace záhadologů.
Zdroje: redakce, mackerle-expedice.cz, rozhlas.cz
KAM DÁL: V roce 2024 budou umírat nevinní lidé. Nový Nostradamus má konkrétní příklady.
