Jen těžko byste v České republice hledali tak promyšlený a architektonicky přísný projekt vilové čtvrti, jako je ten v pražských Dejvicích. Osada Baba se stala jednou z šesti evropských kolonií moderního bydlení, které měly propagovat funkcionalistickou výstavbu, která je zároveň dostupná pro širokou vrstvu společnosti.
V žádném případě se nemělo jednat o koncept zaměřený jen pro bohaté. Tato pražská kolonie je zároveň světově unikátní právě proto, že se ze zmíněných šesti dochovala téměř nepoškozená dodnes. Ve Vídni a v Německu byl tento architektonický koncept porušen boji za druhé světové války. To se o Babě říct nedá. Jak vznikal tento zajímavý architektonický koncept a jaký je příběh nedaleké romantické zříceniny?
Evropské dědictví
Není to náhoda, že právě letos Osada Baba získala titul Evropské dědictví. Nutno dodat, že první město v Československu, kde se podobný koncept urodil, byl v Brně. Díky vznikajícím koloniím v Německu a Rakousku chtěla podobný koncept také Praha. V roce 1929 byla tak vyhlášena soutěž, která počítala s výstavbou minimalistických domů v řadách podél ulice.
V roce 1932 do této myšlenky zásadně vstoupil Svaz československého díla, který koupil tříhektarový pozemek mezi usedlostmi Fišerka a zříceninou Baba. Otevřený prostor s nádhernými výhledy byl tak pro tento projekt ideální. Předseda svazu a významný architekt a urbanista se pustil do práce a začal projektovat podobu toho, v jaké struktuře bude celá parcela zastavěna. Janákovi trvalo tři roky, než svoje záměry prosadil na pražském magistrátu, ale v roce 1928 byl již schválen dnes známý název Osada Baba.
Velký ohlas získalo zveřejnění plánů na výstavbu včetně podmínek a konceptu v časopise Výtvarné snahy. Všechny domy měly mít plochou střechu, kterou často doplňovala terasa s výhledem na Prahu. Paradoxně se však nepostavil ani jeden dům z původní vítězné soutěže. Stavitelé šli vlastní cestou a také si v některých případech vyměnili pozemky. Byť byl plán výstavby původně stanoven na rok 1928 až 1932, stavět se začalo až 25. 4. 1932.
Zdravé bydlení
Celkem 33 rodinných domků mělo jasnou představu o tom, jaké funkce a ideu mají splňovat. Jednalo se o tzv. zdravé bydlení. Domy v Osadě Baba postavilo hned několik architektů, kteří měli relativně volnou ruku, pokud splňovali výškové proporce budovy a dostatek zeleně.
Každý dům je zároveň stavěn na míru majitele. Bezdětnému páru byla vytvořena minimalistická vila a početné rodině zase velkorysá stavba, která do důsledku pracuje s přítomností většího počtu osob, a vše v duchu funkcionalismu.
Individuální podoba domů byla také ovlivněna tím, že si ji každý stavitel platil z vlastní kapsy. Všichni majitelé vycházeli z okruhu Svazu československého díla a na Babě tak byly zastoupeny všechny umělecké žánry. Malíř Cyril Bouda, architekt Pavel Janák, grafik a designer Ladislav Sutnar, řemeslníci, historici umění, spisovatelé, skladatelé, ale také univerzitní profesoři. Nakonec se tedy celá čtvrť stala určitou přehlídkou elity národa.
Nejlepší z nejlepších
Na nádherných, vkusných a citlivě zasazených vilách můžete vidět rukopis opravdu unikátního architektonického řešení, které je odrazem práce velkých jmen tehdejší architektury. Architektonické stopy tu tedy zanechal Pavel Janák, Josef Gočár, František Kerhart, Oldřich Starý, Ladislav Machoň, Ladislav Žák, Hana Kučerová-Záveská a také významný nizozemský architekt a urbanista Mark Stam.
Pokud máte vřelý vztah k funkcionalistické architektuře první poloviny 20. století, musíte zdejší čtvrť bezpodmínečně navštívit a kochat se tím, co je vidět z ulice tohoto skrytého pokladu Prahy. Odměnou vám může být následný výhled u zříceniny Baba.
KAM DÁL: Kouzlo Pražských Benátek. Krásnému kanálu dala jméno bláznivá žena z Kampy
