Ve Zlaté labuti to bude v dalším díle jedna autonehoda za druhou. Dokonce si pan ředitel, který znásilnil místní klavíristku, myslí, že jednu z divokých jízd na něj ušila Irena Mašková ztvárněná herečkou Kristýnou Ryškou, kterou vydírá. Zamilovala se totiž do prodavačky Aleny a lesbické vztahy byly v této době nepřípustné.
Ke změně jsme se zavázali už dříve
Někdy se traduje, že jezdíme vpravo kvůli nacistům. Není to tak docela pravda. Sice tuto změnu možná urychlili, ani zdaleka za ni však nemohou. Československo se už v meziválečném období zavázalo změnit stranu, po které motoristi jezdili. Ačkoliv máme často pocit, že právě my jezdíme správně, zatímco například Britové jsou výjimka, historicky se odnepaměti jezdilo právě vlevo.
Ptáte se proč? Nikdo to vlastně neví, ačkoliv historických argumentů existuje hned několik. Někdy se tvrdí, že v dávných dobách se žádný z mužů neobešel bez svého meče. Ten však nosil většinou na levém boku a chůze vlevo snižovala hrozbu zranění kolemjdoucích. Mluví se také o kočích. Pokud ten byl pravák, potřeboval také držet bič v pravé ruce, a proto musel sedět co nejvíc vpravo. A nejlepší výhled měl, když jel vlevo. Prý také z podobných důvodů jezdili vlevo samurajové – ostatně, v Japonsku se vlevo jezdí dodnes.
Šlo o americké standardy?
Jízdu vpravo měl historicky prosazovat Napoleon Bonaparte. Britské kolonie tak jezdily vlevo, ty francouzské vpravo. Bez zajímavosti není, že ne každá země, ve které se jezdí vlevo, má také auta s volantem vlevo. Třeba na Panenských ostrovech se vlevo jezdí, jako americké území však mají auta se standardy USA.
Právě auta amerických standardů měla být důvodem, proč se v tolika státech začínalo začátkem 20. století jezdit vpravo – tam už se tak totiž dávno jezdilo. Skutečně tedy není pravda, že za stranu, po které se jezdí, u nás mohou nacisté. I bez nich bychom totiž k tomuto kroku přistoupili. V Praze se kvůli složitosti infrastruktury počkalo ještě 9 dní – vyhláška začala platit 26. března 1939 od 3 hodin. „Zahýbání do prava provádí se malým, zahýbání do leva velkým obloukem. Tzv. „řezání“ křižovatek bude přísně stíháno,“ psalo se tehdy ve třetím bodě vyhlášky.
Boj Ireny Maškové s ředitelem přitvrzuje
Přechod byl sice hladký, stejně se ale neobešel bez dopravních nehod. ČTK uvádí, že jich bylo tehdy 23 a v Kobylisích srazila tramvaj chodce. I na ně totiž vyhláška pamatovala. „Chodci se musí pohybovati v pravé části chodníku ve směru chůze a vpravo se vyhýbati,“ píše se v šestém bodě. Jako poslední země změnilo levostranný provoz Švédsko, a to v roce 1967.
Ve Zlaté labuti se osudného dne změny dočkáme už v 16. díle. Vliv bude mít hlavně na vztah Ireny, kterou hraje Kristýna Ryška, a ředitele, který si bude myslet, že se ho Irena snaží zbavit. A není divu. Stále jí vydírá kvůli lesbickému poměru, navíc ve svých praktikách stále přitvrzuje. Nepomáhá tomu ani postoj Lukáše, kterého hraje Robert Mikluš. Ten totiž podle svých slov k Ireně už žádný respekt nechová, na druhou stranu ji však pořád miluje. Vrátí se však Bára! A to díky Záhořovi. Jaká však bude cena za jeho pomoc?
To vše a mnohem víc uvidíte už příští týden ve čtvrtek. Pro nedočkavce už teď na Voyo.
Zdroj: iDNES.cz, garaz.cz, TV Nova
KAM DÁL: Kristýna Ryška září v roli Ireny: Jen díky ní je Zlatá labuť tak uvěřitelná.
