V práci to byl úplně normální den. Paní Sandra se jako jedna z pěti účetních větší firmy rozhodla, že půjde domů dřív. Dovolila se šéfa, který byl výjimečně v dobré náladě. „Řekl, že to není problém a že můžeme jít všechny, protože on to taky zabalí. Holky byly rády, vypadly jsme už někdy kolem druhé. Takže do večera spousta času, dalo se něco podniknout,“ vypráví sympatická brunetka.
Ještě jednou a všechno zveřejním
S kamarádkou se dohodly, že půjdou na squash. Když ale Sandra dorazila na kurty, zjistila, že v práci nechala peněženku. Naštěstí to do kanceláře bylo kousek a jelikož na sport dorazila dřív, v pohodě se stihne vrátit včas. „Pojala jsem to jako rozcvičku. Vyklusat do kanclu a zase zpátky. Nakonec, nebylo by to poprvé, jsem hlava děravá.“
Bylo jí divné, že u nadřízeného v kanceláři se ještě svítí. Tvrdil přeci, že půjde brzy domů. „Napadlo mě, jestli tam není nějaký zloděj. Tak jsem potichu přišla ke dveřím. A slyšela jsem, jak se tlumeným hlasem hádá se sekretářkou. Upozorňoval ji zrovna, že jestli se ho ještě jednou odváží požádat o zvýšení platu, vše na ní zveřejní na sociálních sítích.“
Využít, když to jde
Sandra sice nevěděla, o co jde, ale vycítila příležitost. „Řekla jsem si, že spolu určitě mají nějaké techtle mechtle. Proč by jí jinak takhle vyhrožoval? A navíc, šéf vyhrožoval sekretářce! To je také dostatečný důvod k tomu, aby mi zobal z ruky. Alespoň tak jsem si to myslela.“
Vtrhla tedy do kanceláře s tím, že chce taky peníze navíc. „Oba se na mě podívali jako na blázna. Pak se začali smát, nakonec mě šéf z místnosti vyrazil. Prostě mi řekl, ať vypadnu, že si promluvíme další den. S tímhle jsem nepočítala.“
Výpověď přijala
Sandra tušila, že její plán dostal hned na začátku povážlivou trhlinu. A měla pravdu. „Hned ráno si mě pozval do kanceláře. Měl nascanované všechny moje příchody do zaměstnání s tím, že to v podstatě žádný měsíc nesedělo s mojí smlouvou. Dal mi na výběr, buď dobrovolný odchod s odstupným, nebo tahanice. Zvolila jsem první možnost.“
Mladá žena totiž, aniž by to tušila, "načapala" šéfa se sekretářkou přímo uprostřed zkoušení divadelní hry. „Oba byli ochotníci. Proto nás tak snadno ten den pustil domů, chtěl mít patro prázdné, aby na ně nikdo nekoukal. No, chybami se člověk učí...“
(V příběhu je na žádost čtenářky změněno jméno, fotka u článku je pouze ilustrační.)
KAM DÁL: Dominika (59): Manžel to pořád chtěl, ale nejhorší byly věci kolem. Když jsem ho přistihla, nutil do toho i mě.
