Kukačky dokukaly – skoro. Už teď je jasné, že Jakuba s Tomášem v porodnici nejenže nikdo nepopsal, ale nedostali ani pásek na ruku. To vše zavdalo jedné velké rodinné tragédii. Jak jinak by bylo možné, aby David v porodnici dokonal to, co ho v dané chvíli – z obavy o bratrovo štěstí – napadlo?
V celém příběhu však není zásadní, zda za to může skutečně nemocnice, neboť pochybení je zde zcela evidentní. A kdyby se to obešlo bez postihů, bylo by to trochu zvláštní. Nedostatečné označení samo o sobě výměnu dětí nezpůsobilo. K tomu byl potřeba lidský faktor, kterým zde byl právě David, Karlův bratr, kterého poháněl dobrý úmysl. Největší neznámou, která vrtá v hlavách diváků seriálu, je otázka, co se asi honí oblíbeným hrdinům hlavou a jak vyřeší situaci, kterou si u televizních obrazovek při sledování Kukaček minimálně jednou představil asi každý rodič.
Odškodné není v příběhu vůbec podstatné. Jde o city
Je to podobné jako v případě třebíčské záměny holčiček. Tehdy byla nemocnici uložena povinnost zaplatit odškodné. Ale kdo ho v takovém případě zaplatí? Ať už jde o státní či soukromou nemocnici, musí najít peníze v rozpočtu. Padne to na hlavu ředitele, jenž za to potrestá zaměstnance, kteří celou situaci způsobili? Lékaře, sestry, administrativní pracovníky? A je tu také zákoník práce definující limity odpovědnosti, které lze po zaměstnanci požadovat, nešlo-li o škodu způsobenou úmyslně.
Za pár let se v nemocnici vymění personál a nikdo už si ani nevzpomene. Jsou to ale rodiče, kdo musí s touto zkušeností žít celý život a kdo se musí vypořádat s tím, že láska, kterou si vybudovali k dítěti, jež není jejich, přijde vniveč. Dokud člověk nemá vlastní dítě, nedokáže si ani představit, jak těžké může být „vrátit“ takového človíčka po roce.
A s touhle emocí se dalo v Kukačkách perfektně pracovat. Dát jednomu z kluků do scénáře, že zatouží po životě u své biologické rodiny. Nechat Terezu, aby otěhotněla a musela řešit otázku biologického syna a toho vyměněného. Konečně vyřešit Martinovu nevěru. Nechat, aby se úmrtí syna Káji v rodině Holcových o něco více promítlo do jednání Olgy. Příležitostí byla spousta, žádná se nevyužila. Olžin vztah s Davidem je jednou z nejzajímavějších linek – a tvůrci jí nevěnovali pozornost už vůbec. Až v jednom z posledních dílů Olga u soudu přiznala, že kdyby Karel Davida vyhnal, ani by nemrkla.
Jakubův Aspergerův syndrom
Postavy v Kukačkách, které se o záměně dětí dozvěděly dokonce až po šesti letech, se nyní musí vypořádat s vědomím, že u svého biologického dítěte přišly o první pohyby, úsměvy a kroky, ale i s tím, že kojené dítě nebylo vlastní. Situace je o to komplikovanější, že Jakub není úplně zdravý. Má Aspergerův syndrom, pravděpodobně vinou lékaře, který se muchloval s Marcelou a přišel pozdě k porodu. Nicméně, i když právě tohle bylo několikrát v Kukačkách naznačeno, snad ani jednou to nebylo řečeno přímo. Zřejmě proto, že se to nedá dostatečně prokázat.
A to je právě ta potíž. Zajímá vás, jak to vnímá Tereza, která už od prvního dílu první série touží jít do práce, ale kvůli Jakubovi už šest let nemůže. Místo toho kupuje stále stejné těstoviny, stejná trika i kalhoty. Stará se o něj, jak nejlépe dovede, ale přesto: je možné, že by ji ani jednou nenapadlo, jaké by to mohlo být, kdyby vychovávala Tomáše, který je zdravý, nepotřebuje dokonale pravidelný režim a takovou péči a namísto jízdních řádů ho baví fotbal?
Nutno dodat, že přes stále sílící kritiku druhé série byl předposlední díl nejsledovanějším pořadem pátečního večera. Pokud vás zajímá, jak dopadl Davidův soud, podívejte se na páteční dvanáctý díl. Snad nás nějaké to překvapení či nečekané rozuzlení potká ještě v posledním díle příští týden – bude to šťastná třináctka!
Zdroj: Česká televize, ČSFD, mediaguru.cz
KAM DÁL: Vaření beze zbytků pro šetřílky: Skvělé jídlo uděláte i ze slupek a odřezků.
