I v dnes někteří lidé bez domova v krutých mrazech přicházejí o život. Podchlazení je stav výrazného nebezpečí, ale v posledních letech se nejedná o takový fenomén jako v minulosti.
Oběti zimy dnes můžeme počítat na jednotlivce, ale když zavládl ten nejtvrdší mráz v historii Česka, tak se v neoficiálních zprávách dočteme o stovkách mrtvých. Kdy tomu tak bylo?
Začátek roku
Už na silvestra roku 1928 lidé na vlastní kůži pocítili, že přichází opravdu silný mráz. Nemohli však tušit, že celou Evropu včetně tehdejšího Československa zasáhne přes dva měsíce dlouhá zima, kterou nepamatovali, ale rozhodně na ni do smrti nezapomenou.
Jestli si nějaký otužilec na Nový rok přál z legrace opravdu poctivou zimu, tak bylo jeho přání vyslyšeno. Od 31. prosince 1928 až do 8. března v roce 1929 totiž rtuť teploměru doslova zamrzla pod nulou. Teploměr dokonce ukázal rekordně nízkou hodnotu dosahující mínus 42,2 stupně Celsia. Čím to, že byla zima v Evropě tento rok tak silná?
Zima ze Sibiře
Za úplně nejstudenější zimu 20. století mohla být Evropa vděčná mrazivému vzduchu ze Sibiře. 62 dní po sobě nevystoupala teplota nad nulu. Vznikalo tak několik velmi neobvyklých přírodních úkazů jako zamrzlé kanály v Benátkách či zamrzlé jezero Bajkal.
Zima neohrožovala pouze lidi, ale také zvířata. Úbytek divoké zvěře byl kritický a stejně tak byly nenávratně poničeny ovocné stromy. K mrazu se připojilo i silné sněžení, které trhalo rekordy, ale také střechy.
25. února se pod obrovským návalem bílé peřiny propadla střecha Maroldova panoramatu v pražské Stromovce. Praha totiž zažila nebývalý sníh. Napadalo až 120 cm a na horách přes čtyři metry.
Zima zabíjí
Smrt, jak už bývá v zimě zvykem, nepřicházela jenom z promrznutí, ale také z četných požárů. V tomto roce byla situace výrazně komplikovaná tím, že oheň z intenzivního způsobu topení často nebylo možné uhasit, protože zamrzala voda v hasičských stříkačkách.
Kromě toho byl i velký nedostatek uhlí, protože bylo potřeba využívat nadměrné množství na zahřátí skoro tři měsíce trvajících mrazů. Z toho důvodu byla do druhé půlky února zrušena školní výuka.
Zima však měla i svoje oběti na životech a podle neoficiálních údajů jich bylo několik stovek. Kromě lidí bez domova se jednalo o kočovné cikány, ale také vojáky na službě či malé nemluvně, které zmrzlo kvůli nedostatečnému zabalení přímo v kočárku.
Z této doby přežila dokonce historka, že lidé v Riegrových sadech nasbírali plný koš mrtvých ptáčků.
Na dlouhá léta
Česko zažívalo kolaps na všech frontách. Četnost dopravních nehod se radikálně zvýšil. Lidé se pravidelně museli vyhrabávat ze sněhu a zima byla tak veliká, že praskaly kolejnice.
Půda byla promrzlá metr do hloubky, a tak následující jaro bylo na hojnost velmi smutné. V součtu se tak jednalo o jednu z největších živelných katastrof v historii naší krajiny. Česko se z této šílené zimy vzpamatovávalo ještě hodně dlouho.
