Zapomenuté mistrovství ve středu Čech (I.díl)

Poprvé (a prozatím také naposledy) hostily Praha a střední Čechy národní lyžařské mistrovství
 

S odstoupením třetiny území nacistickému Německu vyvstal lyžařským funkcionářům obtížný úkol. Kde hledat pořadatele národního mistrovství, když se pohraniční hory a tradiční zimní střediska rozkládala už v jiném státě?

Severská kombinace (také závody sdruženářů) je sportovní disciplína, která sestává běžeckého lyžování a skoku na lyžích. O vítězi rozhodne součet bodů z obou disciplín

V roce 1941, poprvé v historii, dostal šanci region okolo hlavního města. Zahajovací den Mistrovství Protektorátu Čechy a Morava hostil pražský Barrandov, kde se  konaly běhy na 18 (muži) a 6 (ženy) kilometrů a běžecká část severské kombinace. O den později, v neděli devátého února, si svoji pořadatelskou premiéru odbyl i lyžařský můstek v Senohrabech. Zde se uskutečnily závody ve skoku prostém a skokanská část sdruženého závodu.

 

Nedělní závody i za přítomnosti politiků

 

Skákání s nohama u sebe používali lyžaři dlouhodobě. Nový, "vé" styl se prosadil před přibližně 25 lety

Kromě veličin lyžařského sportu navštívily nedělní akci i osobnosti tehdejšího politického života. Jmenovitě to byl ministr sociální a zdravotní správy JUDr. Vladislav Klumpar, kterého doprovázel přednosta tělovýchovné sekce ministerstva Dr. Widimský.

 

Vítaná byla samozřejmě i účast široké veřejnosti, kterou zval i referent Svazu lyžařů Karel Sýkora článkem v Národních listech. „Vrcholným výkonům našich nejlepších skokanů bude možno přihlížet v Senohrabech na lyžařském můstku SK Slavia, který po letošní menší úpravě dovoluje skoky přes padesát metrů. V největší blízkosti Senohrab je množství terénů vhodných pro lyžaření. Nejoblíbenější výlet vede až do Ondřejova a odtud mírným spádem po pěkných pláních do Mnichovic k vlaku.“

 

Diváci se na závodiště nehrnuli. Připravili se o dva padesátimetrové skoky

 

Mistrovství Protektorátu bylo jednou z posledních velkých akcí lyžařského můstku v Senohrabech. Ještě během války jej rozebrali příslušníci Hitlerjugend

Pozvánka v tisku tehdy široké řady obecenstva přilákat nedokázala. Na vině byl pokračující růst venkovních teplot, který ubíral na kráse už sobotním běhům na Barrandově. Jenomže ani nepřízeň terénu nezastavila závodníky v předvádění nadstandardních výkonů.

 

V dopoledním závodě sdruženářů se nejlépe vedlo Šimůnkovi z klubu B+B Praha. Ten skoky v délce 41 a 43 metrů vylepšil průběžné páté místo ze sobotního běhu a celkovým ziskem 413,7 bodů závod severské kombinace ovládl. S pravděpodobně většími nadějemi na konečné prvenství vstupoval do skokanské části soutěže průběžný lídr, Bohumil Musil z SK Nové Město na Moravě. Za kratší i stylově horší skoky si však ze Senohrab odvezl „jen“ druhé místo.

 

Po doskoku posledního ze sdruženářů následovaly závody ve skoku prostém. Z vítězství se tehdy radoval Oldřich Buďárek z LZK Praha, který si zlaté vavříny zajistil skoky v délce 50,5 metru a dvakrát 49 metrů. Nejvážnějším konkurentem v boji o titul mu byl Jaroslav Lukeš ze Slavie, který se po výkonech 47 metrů a 48,5 metru stal držitelem nejdelšího skoku dne, 52 metrů. Na dosažení nejvyšší příčky to mladému slávistovi stejně nestačilo. Duo Buďárek, Lukeš doplnil bronzový Milan Chlum z B+B Praha.

 

Pokračování seriálu naleznete na Zapomenuté mistrovství ve středu Čech (II.díl)

Všeříkající shrnutí za sportovním dnem tehdy vyšlo na stránkách Národních listů: „Obecenstvo, jehož se sešlo několik stovek neskrblilo nikterak pochvalou za dobré skoky. Hlavně sympatický Buďárek, který soutěž vyhrál, byl živě povzbuzován. Když se pak diváci po skončení soutěže rozcházeli, jistě si každý říkal, jak pěknou strávil neděli. Neboť naši lyžaři ukázali, že dovedou bojovat a podávat vrcholné výkony i za podmínek nejnepříznivějších.“