Loni středočeští záchranáři ošetřili zhruba 110 000 pacientů, počet výjezdů překročil 135 000, letos vedení záchranné služby očekává překonání těchto čísel.
Ke snížení počtu takzvaných neindikovaných výjezdů, tedy výjezdů, kdy pacient nepotřebuje akutní péči a mohl svůj problém například řešit u praktického lékaře, by podle Bureše mohla přispět třeba podpora praktiků ochotných vyjíždět k pacientům vyššími úhradami pojišťovny. "Otázka je, aby to bylo zajímavé i pro ty praktiky," má jasno ředitel středočeské záchranné služby Jaromír Bureš.
Nová aplikace, která pomůže
Podle něj by v některých případech stačila i lepší komunikace pacienta s praktikem či větší osvěta, a to nejen v případě akutních událostí, ale především u dlouhodobých stavů. "Lidé jsou manažeři svého zdraví, měli by o něj pečovat," dodal Bureš. Míní, že u pacientů chybí vůle řešit své problémy včas, po záchranné službě pak chtějí ihned řešení stavu, ke kterému spějí i roky.
Záchranáři také zkoušějí aplikaci, která umožňuje školeným laikům poskytnout první pomoc ještě dříve, než na místo dojede záchranná služba. "Testujeme, čekáme na výstupy, které tam budou," dodal ředitel.
Podle něj jsou důležité zkušenosti lidí, kteří první pomoc poskytují. Dodal, že otázkou je například to, zda by se více měla navrátit výuka první pomoci do škol. V systému středočeské záchranné služby je také přes 200 laických defibrilátorů. Jsou jimi vybaveni hlavně hasiči a policisté, dále je lidé najdou na úřadech či v některých firmách.
