Před apatií a letargií ve společnosti varovali zástupci Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické, kteří si při tradičním pietním aktu u pražské filozofické fakulty připomněli čin Jana Palacha. Jeho odkaz je podle nich potřeba stále udržovat. Palach se před 49 lety upálil kvůli vývoji v československé společnosti po okupaci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.
"Odkaz Jana Palacha nesmí zůstat zapomenut a musí nám připomínat to, že demokracie a svoboda nejsou samozřejmé a je třeba je hájit, je třeba za ně bojovat. Někteří z nás za ně přinesli oběť nejvyšší," řekl rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima. Připomněl, že Palach na filozofické fakultě v Praze studoval.
Mělo to být probuzení z letargie
Nejprve byl přijat na ekonomickou školu, dopis o přijetí na svůj vysněný obor na filozofické fakultě obdržel podle Zimy jen několik dní předtím, než do země přijela vojska Varšavské smlouvy. "Když Palach viděl, jak společnost přechází do určité pasivity, odhodlal se k činu, který provedl na Václavském náměstí. Čin bral jako probuzení z letargie, z určité pasivity, která se začala projevovat zhruba po půl roce pobytu vojsk na našem území," dodal Zima.
Kancléř Vysoké školy ekonomické Andrej Tóth upozornil, že společnost v nynější době ztrácí kontakt s reáliemi z doby minulé. "Je třeba nadále připomínat, že hodnoty, které jsme nabyli v roce 1989, je třeba stále bránit." Děkanka filozofické fakulty Mirjam Friedová k tomu dodala, že současní studenti Palachův odkaz udržují stále živý. "Kdyby ale dnes mezi nás Jan Palach přišel, asi by byl nemile překvapený tím, že si zase znovu musíme připomínat, že apatie a letargie nás, obyčejných občanů, je to největší nebezpečí, které existuje."
Každý hlas se počítá i dnes
Dále upozornila, že Palach se neupálil na protest proti okupaci Československa, jak se často uvádí, ale právě kvůli tehdejší náladě ve společnosti. "I dnes velmi silně platí to, že každý hlas se počítá, na každém hlasu záleží," doplnila Friedová.
Jan Palach chtěl svým chováním probudit veřejnost upadající do letargie, která nastala v době po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Necelý půlrok po okupaci Československa, 16. ledna 1969, se na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Těžkým popáleninám po třech dnech podlehl.
