Součástí výstavy je i jedna z bývalých výslechových místností, která byla upravena do autentické podoby s mřížemi na oknech, katrem na chodbě a dalším vybavením vyšetřovatelů.
Hlavní část expozice v přízemí zrekonstruovaného západního křídla kláštera tvoří 26 velkoformátových panelů s dobovými, vesměs dosud nepublikovanými fotografiemi a dokumenty. Většina z nich pochází z rodinných sbírek, kronik, městského archivu a Archivu bezpečnostních složek. Násilnou podstatu komunistického režimu dokumentují seznamy hospodářů z Voticka, kteří byli sledováni Státní bezpečností, označeni za kulaky a následně perzekvováni.
Tragické příběhy
"Tento jmenný seznam připomíná na dvě stovky zemědělců, které soudy a úřady trestaly peněžitými pokutami, zabavením majetku, vystěhováním z obcí, zákazem pobytu v okrese Votice, odsuzovaly je k trestům odnětí svobody," uvedla spoluautorka výstavy Jana Špačková.
Podle Martina Tichého z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se na přípravě expozice také podílel, bylo cílem upozornit na tragické příběhy jednotlivců i rodin, popsat jejich odpor vůči kolektivizaci a zároveň poukázat na rozpor mezi archivními prameny a lidskou pamětí.
Historie kláštera
Město do obnovy zanedbaného kláštera, který v roce 2012 odkoupilo od františkánů, investovalo přes 50 milionů korun. V jedné opravené části byla už dříve instalována výstava o bitvě u Jankova nebo expozice věnovaná slavným votickým rodákům.
Klášter založil Sezima z Vrtby roku 1627, klášterní kostel svatého Františka byl vystavěn v roce 1629. Nynější budova pochází z let 1766 až 1771, kdy byl původní klášter rozbourán, přestavěn a značně rozšířen. Za bývalého režimu byly v areálu úřadovny nebo výrobní a administrativní prostory firmy Tesla.
