Hantaviry způsobují krvácivou horečku a další komplikace. Hlodavci virus vylučují s močí, stolicí a slinami. Člověk se nakazí aerosolem obsahujícím infikované zvířecí exkrementy. Vakcína zatím neexistuje. Smrtelný průběh je v Evropě vzácný. Ústav ekologie lesa, který spadá pod lesnickou a dřevařskou fakultu, a Zdravotní ústav v Ostravě spolupracovaly na výzkumu nemoci.
Čísla hovoří jasně
Výskyt nákazy souvisí se změnou klimatu a vyšší frekvencí semenných let, kdy plodí víc semen, což se následující rok projeví přemnožením lesních hlodavců. "To byl i případ loňského roku, kdy se po semenném roce 2018 přemnožili nejen lesní hlodavci, ale i hraboš polní," uvedla Marta Heroldová z ústavu.
Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že případů onemocnění hantavirózou je v Česku více v letech přemnožení hlodavců. V roce 2016, kdy byla úroda bukvic, se vyskytlo 10 případů, v roce 2017, kdy se zvýšil počet hlodavců, bylo 17 nemocných. V roce 2018 při úrodě semen bylo pět případů, loni už 16, přičemž statistika asi není úplná.
Ochranou je prevence
"Největšímu riziku nákazy jsou vystaveny osoby přicházející do kontaktu s hlodavci a místy, kde se hlodavci vyskytovali, například lidé pracující v zemědělství, lesnictví, myslivci, vojáci, lidé tábořící v přírodě, ale patří sem i lidé stižení povodněmi, jejichž obydlí byla zasažena vodou kontaminovanou výkaly a močí hlodavců. Přibližně pětkrát častěji onemocní muži než ženy," popsala Heroldová.
Velmi rozšířený hantavirus v Česku je Tula, jehož nositelem je až deset procent hrabošů. Je méně nebezpečný, onemocnění obvykle probíhá podobně jako lehčí chřipka nebo nachlazení. Vážnější průběh bývá způsoben virem Puumala, který přenáší norník rudý. Nejvážnější onemocnění člověka způsobuje virus Dobrava genotyp Dobrava-Dobrava, který přenáší myšice lesní, a genotyp Dobrava-Kurkino přenášený myšicí temnopásou.
Sponzorem článku je společnost Deratizace Praha, která nabízí tyto služby:
– deratizace
– hubení hlodavců
– likvidace potkanů
– hubení myší
