Teroristický útok prostřednictvím letadla je pro atentátníky lákavý. Je vždy velmi medializovaný. Setkáváme se s nimi již od sedmdesátých let. Akce v září 2001 však byly jedinečné nejen důsledky, ale i způsobem koordinace provedení. Bylo zřejmé, že bezpečnost letecké dopravy se bude muset změnit.
Teroristické letecké útoky
Bomba nastražená v letadle Swissair při letu do Izraele a Hong Kongu explodovala krátce po startu. Způsobila havárii letadla a zabila všech 47 cestujících a posádku. Bombový útok v září 1974 na stroj TWA, který letěl z Tel Avivu do New Yorku, zapříčinil smrt 88 osob. Dne 6. 10. 1976 došlo k teroristickému útoku na civilní letadlo společnosti Cubana Airlines, které směřovalo z Barbadosu na Kubu. 73 osob zemřelo. V důsledku bombového útoku na civilní letadlo umírali i lidé v osmdesátých letech minulého století. V letounu společnosti Gulf Air, které letělo na trase z Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech do pákistánského Karáčí, zemřelo 112 lidí. Bombový útok na letadlo společnosti Air India, které v roce 1985 směřovalo z kanadského Montrealu do indické Bombaje, nepřežilo 329 lidí. Tento útok byl také do roku 2001 nejtragičtější.
Útoky v září 2001 však byly jedinečné nejen důsledky, ale i způsobem koordinace provedení. Bylo zřejmé, že bezpečnost letecké dopravy se bude muset změnit.
Bezpečnostní opatření před letem
Před 11. zářím jste si do letadla mohli vzít skoro cokoliv. Až po útoku na dvojčata přišly zásadní změny v přístupu k „ochraně civilního letectví před protiprávními činy – tzv. security“. To zahrnovalo hlavně výrazné zpřísnění kontrol cestujících a členů posádek před nástupem do letadla a omezení předmětů, které si cestující a posádky mohou vzít na palubu. Jedním z nových opatření se stala povinnost předkládat s daným časovým předstihem tzv. Advance Passenger Information (API), které ještě před příletem daného letadla prověřují bezpečnostní složky státu, kam letíte. Řada zemí vyžaduje pro své bezpečnostní složky on-line přístup do rezervačních systémů leteckých společností, tak aby bylo možné sledovat pohyb podezřelých osob již od chvíle zakoupení letenky.
Každý cestující musí letět se svým zavazadlem
Bezpečnostní opatření jsou nepříjemná, ale létáme bezpečněji. Po útoku na New York byl stanoven závazný seznam předmětů a látek, které si cestující nesmějí brát s sebou na palubu. Povinná je pro letiště kontrola každého cestujícího a jeho příručních zavazadel při odbavení, letiště mají k dispozici i psy cvičené na vyhledávání výbušnin. Skenováním procházejí i zapsaná zavazadla, která jsou nakládána na jednotlivé lety. I zde existuje seznam zakázaných předmětů. To však není jen z důvodu ochrany před teroristickými útoky, ale i kvůli samotné bezpečnosti letu. Typickým příkladem jsou lithiové baterie, které se mohou samovolně vznítit. Bezpečnostní složky proto mají povolení v případě podezření dané zavazadlo otevřít a prohledat ručně. Důležitým opatřením je i to, že odbavené zavazadlo je přepravováno zásadně ve stejném letadle jako cestující, který jej předal k odbavení. V případě, že se takový cestující nedostaví k nástupu do letadla, je nutné takové zavazadlo i za cenu případného zpoždění odletu najít a vyložit z letadla.
Palubní personál prochází speciálním cvičením
Bezpečnostní opatření jsou samozřejmě i během samotného letu. V USA se těsně po roce 2001 zahradila ulička servírovacími stolky, když pilot musel během letu opustit kabinu. Taková provizorní řešení už dnes nepotkáme, všechna opatření jsou propracovanější. Řada zemí zavedla ozbrojený doprovod během letu. Obvykle je organizován na náhodném základě, kdy skrytě ozbrojený policista letí jako normální cestující na palubě. Cestujícím byl zcela zakázán přístup do kabiny. Dříve běžná situace návštěvy pilotní kabiny během letu je dnes již zcela nemožná. Dveře pilotní kabiny jsou během letu uzamčené a lze je otevřít jen s použitím tajného kódu. Palubní personál je proškolen na situace, jak se chovat v případě, že se na palubě objeví teroristé. Palubní personál prochází i kurzy na zvládnutí a omezení působení nezvladatelných cestujících. Posádky jsou vybaveny prostředky, které jim mají pomoci agresivní cestující neutralizovat. V některých – zvláště nebezpečných – případech může kapitán letadla rozhodnout neplánovaně přistát a nezvladatelného cestujícího vysadit se všemi právními a finančními důsledky.
Bezpečnostní opatření stojí ročně až deset miliard dolarů
Odhaduje se, že přijatá bezpečnostní opatření stojí dopravce, a tedy přeneseně cestující, až 10 miliard USD ročně. Od roku 2001 došlo v oblasti bezpečnosti také ke značnému rozvoji regulačního rámce po celém světě, ať už na vnitrostátní úrovni, nebo prostřednictvím mezinárodní spolupráce a dohod či prostřednictvím Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO. Současným cílem je – vedle zachování či zvýšení míry bezpečnosti – i větší efektivita kontrol. Snahou je nejen úspora finančních prostředků, ale i vyšší komfort cestování. Cílem je snížit počet bezpečnostních kontrol vždy jen na jednu pro celou cestu. Například před deseti lety muselo přes 300 milionů cestujících zbytečně absolvovat při přestupech nejméně dvě bezpečnostní prohlídky. Postupy, které umožňují omezit počet prohlídek na jednu, jsou výsledkem konceptu „one-stop security“ (schváleného EU) a jsou prováděny uvnitř EU a pro lety z USA do Evropy.
Zdroj: chicagotribune.com, CNN.com, europa.eu, flying-revue.cz
