Poslední zimy se zdá, že vlastně ani pořádně nepřijdou. Když napadne sníh, vydrží jen chvíli, a to ještě ve vyšších polohách. Za zimou musíme jezdit na hory, jinak si typicky zimních radovánek ani my a ani naše děti neužijí.
Pamatujeme si jen extrémy
V posledních letech, z krátkodobého pohledu, je to zcela určitě pravda, ale bylo tomu tak v minulosti, kdy pamětníci tvrdí, že v listopadu napadl sníh a až v březnu roztál? Rozhodně to u nás není až takové pravidlo. Jak říká správce rožmitálské meteorologické stanice Hubert Hoyer, pamatujeme si jen extrémy. Tedy, když je v létě tropické vedro a pak když jsou zimy neobvykle studené a bohaté na sníh. To nám prostě utkví v paměti.
Už předchozí zima 2016/2017 nebyla nic moc, podobně jako i ta předchozí. Navíc bylo léto 2015 mimořádně horké a vládlo sucho. Rok poté už bylo léto lepší, alespoň co se týče z pohledu vegetace - zkrátka bylo vlhčeji.
Drsné zimy se prostě střídají s těmi mírnějšími
Na rozdíl od ostatní veličin, které meteorologové sledují, známe teploty a úhrny srážek spousty let dozadu. Z toho se dá vyčíst, že se prostě nějak střídají studené a mírnější zimy, podobně jako horká léta s těmi chladnějšími a bohatšími na vláhu.
Opravdu vydařená zima byla nejen z pohledu nadšených lyžařů třeba ta v sezoně 2009/2010. Sníh i ve středních polohách napadl koncem listopadu a vydržel do jara. "Ráno 16. prosince 2009 leželo v Rožmitále pod Třemšínem rekordních 52 centimetrů sněhu, v lesích to bylo až 90 centimetrů. Tolik sněhu jsem v prosinci nikdy nenaměřil od roku 1962,“ zhodnotil tehdy Hubert Hoyer průběh zimy. Více sněhu mohlo být podle Hoyera jen v prosinci roku 1940.
Od roku 1996 (průměr teploty -5,5 °C) byl i prosinec 2009 nejchladnějším prosincem. Primát však dosud drží prosince roku 1933 a 1940 s průměry teploty -6,6 °C a -6,5 °C. Data jsou sice z meteorologické stanice v Rožmitále, ale zhruba odpovídají průběhu sledovaných zim na celém území.
Zimy bohaté na sněhovou nadílku
No, a podobné zimy si prostě pamatujeme a porovnáváme je s těmi následujícími, na sníh a mrazy chudšími. V nedávné minulosti se dost psalo o dosud nejvyšších údajích o sněhové pokrývce v roce 2005, 2006 a již zmiňovaném roce 2010, kdy byla na některých meteorologických stanicích naměřena vůbec nejvyšší sněhová pokrývka za dobu, kdy se na nich měří.
Teplo bylo i v dávné minulosti
Když si najdeme mnohem, ale opravdu mnohem starší údaje, zjistíme, že se opravdu drsné zimy zřejmě vyskytují střídavě po různých obdobích. A jak to zažíváme nyní my, zažívali to i dávno před námi naši předkové. Třeba v letech 1793/1794 byl počet dnů s průměrnou teplotou pod nulou jen šest.
"Zimy 1974/1975 a 2006/2007 měly počet dní se zápornou průměrnou teplotou 7 a všechny se vyskytly od prosince do února. Naproti tomu zima 1973/1974 měla od prosince do února pouhých 6 dní s průměrnou teplotou pod nulou, ale za „celou“ zimu jich měla 9," napsal meteorolog Pavel Jůza na oficiálním webu Českého hydrometeorologického ústavu www.infomet.cz.
Sněhově chudé zimy byly i v minulosti
Podle meteorologa Pavla Jůzy naproti tomu nejvyšší počet dní s průměrnou teplotou pod nulou měla zima 1783/1784, a to od prosince do února 81, za celou zimu 97. "To mimo jiné znamená, že žádnou zimu nemrzlo celý prosinec, leden a únor, tedy nikdy nebyl počet dní s průměrnou teplotou za tyto tři měsíce 90. I v uvedené zimě 1783/1784 bylo nad nulou dva dny na začátku prosince a pak několik dní při té oblevě na konci února, která způsobila známou stoletou povodeň. Na dalších místech jsou zimy 1829/1830 a 1840/1841. Za posledních 100 let byl nejvyšší počet dní s průměrnou teplotou pod nulou v zimě 1939/1940 (6. místo, 71/81 dní), 1946/1947 (7. místo, 68/80 dní) a 1941/1942 (15.místo, 63/78 dní). Zima 1928/1929 se umístila až na 21. místě s počtem dnů s průměrnou teplotou pod nulou 66,v prosinci až únoru a 75 za celou zimu," shrnul meteorolog.
