Psala se doba první republiky, když si v severní části nymburského předměstí dali postavit rodinný dům manželé Šoltovi z Prahy. Vybrané místo asi mělo pro manžele nějaký zvláštní význam. Potvrzuje to fakt, že manželka Šolty pocházela z Křečkova, který se nachází nedaleko.
Josef Šolta si tenkrát k realizaci svého snu vybral mladičkého architekta Jaroslava Kosku. Ten by na první pohled mohl vypadat jako amatér, jelikož byl čerstvým absolventem akademie. Opak byl ale pravdou.
Měl už totiž bohaté zkušenosti s návrhy obytných domů pro sousední město Nymburk. Navíc se realizoval také v rámci státních institucí, a to na Podkarpatské Rusi. Koskův návrh byl věrný principům moderní architektury s náklonností k čistým a nekomplikovaným tvarům. V době na konci třicátých let byl funkcionalistický styl obohacován hlavně o romantické a organické formy.
Jaká je vila uvnitř?
Vilu Šoltových architekt Jaroslav Kosek ozvláštnil působivou soustavou teras, dřevěným obkladem bočního výstupku a také zajímavou přisazenou hmotou schodiště.
V domě je snížené přízemí a v něm se nachází nejen garáž, ale také byt domovníka nebo sušárna na prádlo. V prvním a druhém patře se opak opakuje dispoziční řešení dvojice samostatných bytů. Samotný osud rodinného domu v Poděbradech pak připomíná historii mnoha dalších vil, které se během okupace a poválečném období bohužel neobešly bez tragédií a dalších těžkostí.
Právě proto se manželé Šoltovi do své krásné vily nikdy nenastěhovali. Na druhou stranu ale takový skvost nebyl ani opuštěný a bez nájemníků. Byl totiž pronajímán. Josef Šolta byl později jako major letectva z politických důvodů propuštěn z armády.
Dům tak zabrali přidělení nájemníci. Stavba ale neupadla do zapomnění, naopak byla později představena na výstavě československé architektury v Londýně.
