/KAUZA BEČVÁŘŮV STATEK/ Někdejší úředník, kterému hrozí až dvanáctileté vězení, přiřkl pětici na základě jejich příbuzenství s Bečvářem náhradní pozemky za jím původně vlastněné nemovitosti. Spolu se svými nadřízenými podle žalobce způsobil státu škodu téměř 1,4 miliardy korun (více čtěte zde).
Obžaloba popisuje několik rozhodnutí pozemkového úřadu z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Nyní pětadevadesátiletou ženu označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, přestože měla pouze ze závěti nárok na dědictví po jeho bratru Josefovi.
Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. V několika případech nemovitosti původně vlastnili všichni tři sourozenci, a pětice tak měla dostat pouze dvě třetiny nároku, někdy patřily pouze Janu Marii Bečvářovi, a neměla je obdržet vůbec.
Prý je nikdy neviděl
Případ vnímá Horák jako nespravedlnost. "Já jsem ty restituenty nikdy neviděl," řekl bývalý odborný referent. Uvedl, že proto neměl žádný důvod je úmyslně označit za příbuzné Jana Marie Bečváře. "Samozřejmě tam byly chyby, ale ne úmysl," dodal. Úředníci byli podle Horákovy výpovědi kvůli restituci Bečvářova statku pod velkým tlakem, žádosti totiž řešili po zhruba 20 letech od podání. Měli tedy zadání řešit nároky rychle. Referentů nebyl dostatek, vracení není doposud dokončeno. Horák dále poznamenal, že zájmy státu měl hájit pozemkový fond a odvolat se u soudu.
"Je pravda, že jsem se snažil, když to šlo, restituentům vyhovět," vysvětlil. Zákon o restitucích měl podle něj sloužit k napravení křivd. Tvrdí, že ho nenapadlo, že by nárok mohli vznést lidé, kteří nejsou s původními majiteli Bečvářova statku příbuzní. Předchozí rozhodnutí o tom, že Bednářová i ostatní nejsou oprávnění po Bečvářovi dědit, prý nikdy neviděl. Dodal, že podrobnosti rozhodnutí si dnes již příliš nepamatuje, měl na starosti mnoho případů. Nyní je šest let v důchodu.
Byl hrdý, že dobře pracuje
Spolu s Horákem čelí obžalobě jeho bývalí nadřízení - Eva Benešová a Petr Chmelík, kteří rozhodnutí podepsali. Žena je stejně jako Horák viněna ze zneužití pravomoci úřední osoby, muž z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti.
Oba referentovi bývalí šéfové uvedli, že z právního hlediska již Horákova rozhodnutí nárokům Bednářové a dalších vyhovět nepřezkoumávali. Jedno z nich totiž již prověřil jim nadřízený ústřední pozemkový úřad a celé podle nich v plném rozsahu uznal. "Ještě jsem byl hrdý, že to děláme dobře," prohlásil Chmelík. Bývalý ředitel pobočky pozemkového úřadu potvrdil Horákova slova o nedostatku pracovní síly, přepracovanosti a velkém tlaku na urychlené vyřizování kauz. "Celý spis jsem nemohl prostudovat. Spoléhal jsem na to, co mi zkušený právník řekne," uvedl.
Benešová pak podle své výpovědi "nastoupila již do rozjetého vlaku". Horák byl podle ní nejzdatnějším právníkem na pobočce, neměla důvod pochybovat o jeho rozhodnutí z právního hlediska. Zároveň měla ve spisu založena čestná prohlášení od restituentů Bečvářova statku o tom, že jsou platnými dědici po Josefu Marii. Kvůli tomu na ně úředníci následně podali trestní oznámení.
Zablokované pozemky
Restituenti po sourozencích Bečvářových získali řadu pozemků v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Když žádali také pozemek na Žižkově, na kterém postavila bytový komplex firma Metrostav, zjistili právníci Metrostavu, že Bednářová není příbuznou původního majitele. Jejich zjištění v roce 2014 potvrdilo ministerstvo zemědělství. Metrostav, pozemkový úřad a další společnosti nyní žádají po trojici obžalovaných náhradu škody.
Restituci původně potvrdila rozhodnutí úřadů a soudů. Až loni Státní pozemkový úřad definitivně zrušil rozhodnutí o restitučním nároku Emilie Bednářové na část pozemků. Některé pozemky byly v roce 2016 kvůli vyšetřování zablokovány.
