Írán před pár dny odpověděl na útok Izraele z 1. dubna, kdy při zásahu objektu íránského konzulátu v Damašku zemřeli dva generálové íránských revolučních gard – Mohammad Rezá Zahádí a Mohammad Rahímí – a pět íránských důstojníků. „Odpověď byla předvídatelná, takový útok nemohli nechat jen tak. Na rozdíl od jiných případů ale Írán nevyužil k odvetě svých ‚spojenců‘, například Hizballáh,“ vysvětlil Čtidoma.cz generál Jiří Šedivý.
Íránský režim vedl poměrně masivní útok na stát Izrael (až 300 raketami a bezpilotními prostředky) přímo ze svého území. „Podle pozdějších zpráv dokonce došlo před útokem ke konzultaci s Moskvou,“ uvažoval bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.
Jsme kvůli tomuto úderu blíž globálnímu konfliktu?
Určitě se nejedná o stav, kdy bychom mohli uvést, že tento konkrétní útok přímo povede ke globálnímu konfliktu. Ovšem zcela určitě je jedním z kamínků mozaiky, která se postupně skládá a která může „obraz“ globálního konfliktu vytvořit. Je to další, vyšší úroveň stále více doutnajícího problému na Středním východě.
Považujete za zásadní, že byl útok veden z íránského území?
Zcela jednoznačně. Jinak řečeno, dva suverénní státy se dostaly do přímého konfliktu při použití zbraní, i když spolu přímo nesousedí. Do tohoto musíme vzít v úvahu i odpověď Izraele, který 19. dubna provedl odvetný úder na vojenskou základnu poblíž města Isfahán. V této oblasti jsou i íránská jaderná zařízení včetně toho nejdůležitějšího, tedy Natanzu. Ovšem ani útok Íránu, ani útok Izraele nebyl výrazně efektivní.
Očekávala se masivnější odpověď Íránu?
Ano, taková byla obecná očekávání. Ale před mohutnějším úderem režim odrazovaly USA. Asi to zabralo. Většina íránských střel a bezpilotních prostředků byla zničena a podobné zprávy hlásil i Írán. Pozdější satelitní průzkum sice ukázal na zásah systému protivzdušné obrany, přesto velké škody izraelský útok nezpůsobil.
Mohli mít Izraelci i jiný motiv k útoku než „jen“ zničit co nejvíc infrastruktury a sil nepřátel?
Dá se spekulovat ještě o jiném účelu. Izrael potřeboval takovou situaci. Poprvé našel důvod k přímému útoku na území Íránu a poprvé mohl testovat, jak je silná protivzdušná obrana nepřítele tam, kde má vybudována jaderná zařízení. Vlažná odpověď tedy může být vlastně průzkum skutečného stavu v místě, které je dlouhodobě kritické pro íránský jaderný program.
S tím by souvisela i dlouhodobá prohlášení představitelů Izraele, že chtějí zničit íránský jaderný program, souhlasíte?
Přesně tak. Izraelci mnohokrát avizovali, že při rozvoji íránského jaderného programu, který se bude blížit k možnosti vyrobit jadernou nálož schopnou dopravit raketu na území Izraele, provede Izrael letecký útok na tato zařízení. Podobně jako to kdysi udělal v případě Iráku nebo Sýrie. Útok na území, z hlediska obrany neznámé, by se velmi pravděpodobně setkal s neúspěchem. Podobně dopadli Američané při pokusu osvobodit své rukojmí 24.–25. dubna 1980 v rámci operace Orlí spár. Ta selhala a zahynulo při ní osm amerických vojáků.
Izrael si tedy „šikovně“ ověřil skutečný stav obrany…
Může to tak být. Izrael má dnes ověřené základní parametry případného budoucího zničujícího úderu na jaderná zařízení Íránu v této oblasti. Írán si je tohoto určitě vědom, a proto jeho odpověď byla velmi opatrná. Uvědomuje si totiž, že v takovém konfliktu by v současné době neměl velkou šanci na úspěch.
Kdy by se jeho šance zvýšily?
Až bude po agresi Ruska na Ukrajině. Mohl by počítat s pomocí Ruska tak, jak nyní Írán pomáhá Putinovu režimu na Ukrajině. Je rovněž známo, že už dnes Rusko v rámci svých možností Íránu poskytuje raketovou techniku a vyspělá letadla. Rusko pravděpodobně předalo Íránu zbraně, které zdokonalily obranu Íránu proti útoku z Izraele. Například se uvádí systém S-400.
Zdroj: autorský článek
