Pane Hrabánku, asi nemohu začít jinak než aktuální situací kolem nového typu koronaviru. Jak jsou na tom klienti středočeských domovů seniorů?
Situace se každým dnem mění, takže asi nemá cenu dávat nějaká čísla. V každém případě nákaza doposud probíhala ve více než 100 zařízeních na území Středočeského kraje, pozitivních bylo téměř 1 000 lidí. Nákaza v zařízeních, tak jako v celé společnosti, probíhá v určitých vlnách. Takže v některých z nich jsme měli velké množství pozitivních případů jak mezi klienty, tak i mezi zaměstnanci. Samozřejmě, pro klienty je toto období velmi náročné na psychiku a nejvíc je trápí izolace, kdy již řadu týdnů nemohou osobně vidět své blízké.
Stát nedávno začal s plošným testováním v domovech seniorů, je to podle vás správná cesta a přišla ve vhodnou dobu?
Myslím, že testování personálu je správnou cestou. U klientů mám pochybnosti v případě opakovaných testů, zda nedojde k náporu na jejich psychiku. Proto je škoda, že se s testováním nezačalo minimálně o měsíc dříve. Aktuálně jsou testováni jak zaměstnanci, tak i uživatelé služeb, čehož by včasnějším testováním mohly být, dle mého názoru, ušetřeni. Co je ale nejhorší, že se od plošného testování má opět ustoupit. Myslím, že nejdůležitější je zaměřit se na testování personálu, který je v tuto chvíli s ohledem na zákaz návštěv v pobytových zařízeních nejrizikovějším faktorem.
- vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- po ukončení studií začal pracovat jako učitel na základní škole ve Slaném, v roce 2005 se stal ředitelem
- od roku 2006 pracuje jako zastupitel ve Slaném zvolený za ODS
- v roce 2011 se stal nejprve místostarostou a od roku 2016 je starostou města
Už jsou otestovaní všichni ze středočeských zařízení?
Ano, minimálně první kolo testování proběhlo ve všech zařízeních.
Jak dále zajistit bezpečnost seniorů, ale i zaměstnanců v těchto domovech? Myslím tím ochranu proti novému typu koronaviru...
Stěžejní po celou dobu epidemie je samozřejmě zajištění dostatečného množství ochranných pomůcek pro personál domovů. Dále, stejně tak jako v celé společnosti, je hybným tématem otázka, jak se dobře připravit na rozvolňovací proces. Bude nutné nastavit jasné postupy a podmínky pro zajištění návštěv v jednotlivých zařízeních. Vnímáme, že toto je především s blížícími se vánočními svátky nezbytné vyřešit a jistě o tom bude na úrovni příslušných resortů ještě vedena rozsáhlá diskuse. Jak budou poskytovatelé sociálních služeb postupovat, aby byli schopní svým klientům styk s rodinnými příslušníky umožnit a současně se maximálně eliminovalo riziko zavlečení infekce do domovů.
Když jsme u domovů pro seniory, vedení kraje se často vytýkalo, že je jich málo a kapacity jsou nedostatečné. Hodláte to změnit?
Z nám dostupných dat toto zcela nevyplývá, resp. určitě ne plošně. Stávající Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období 2020-2022 definuje regiony, kde tyto služby v nějaké kapacitě chybí. Navíc není nutné, aby tyto služby zajišťoval pouze kraj, je to výzva i pro další subjekty, které pobytovou péči mohou zajišťovat. I naše programové prohlášení směřuje pozornost k terénní péči, která musí být těžištěm systému. Pokud budou v kraji dostupné pečovatelské a asistenční služby v režimu 7 dní v týdnu minimálně od 7 do 19 hodin a možná o něco déle, nebude tlak na pobytové služby tak velký. I z řady posledních výzkumů plyne, že většina lidí si přeje žít v domácím prostředí. Naším úkolem, při plánování rozvoje sociálních služeb, je maximálně se snažit o to, aby to bylo možné.
Co více terénních pracovníků, kteří by nejen za starými lidmi, ale i za lidmi v nouzi dojížděli domů? Může být toto správná cesta?
Jak jsem o tom již mluvil, toto je určitě správná cesta. Přáním téměř každého člověka je získání pomoci v domácím prostředí. Je ale nutné si uvědomit, že pobytové služby mají v systému také svůj nezastupitelný význam. Ne vždy je možné žít doma, a to jak z hlediska míry zdravotního postižení klienta, tak například kvůli možnostem zajištění péče ze strany jeho rodiny, blízkých.
Vy hovoříte o spolupráci se všemi poskytovateli sociálních služeb proto, aby mohla být péče poskytována v maximální možné míře. Jak toho chcete dosáhnout, je v tomto směru opravdu možná domluva, „nejede“ si spíš každý na sebe?
Je to právě věcí dlouhodobého strategického plánování, koncepce a dobrého metodického vedení. Například pokud budeme mít funkční systém terénních služeb, nebude vznikat takový tlak na pobytové sociální služby. Nebude se mluvit až o „tisících žádostech“. Sníží se tak fenomén předčasných žádostí. Osobně znám řadu seniorů, kteří si dali do pobytového zařízení žádost jen proto, „aby se o nich vědělo, až budou pomoc potřebovat“. Pozoruji, že v této těžké době se podařilo zlepšit vzájemnou spolupráci poskytovatelů. Věřím, že i po jejím překlenutí budeme mít na co navázat.
Bude na sociální projekty dost peněz? Přeci jen se dají očekávat velmi zásadní výpadky v krajském rozpočtu. Ať už kvůli koronaviru, ale i kvůli zrušení superhrubé mzdy apod.
Obávám se, že nebude, a hovoří se o tom na všech úrovních dlouhodobě. Tím myslím nejen na úrovni kraje, ale především na úrovni MPSV, resp. státního rozpočtu. Řadu let se diskutuje o nutnosti revize stávajícího systému. Jistě je možné najít nějaké vnitřní úspory, vést služby k větší efektivitě. Na druhou stranu musím říci, že si vlastně ani nepamatuji dobu, kdy na sociální služby „bylo dost peněz“, vždy se najdou lidé na okraji společnosti, kteří je potřebují, a tato služba se jim nedostává. Aktuální prioritou v nákladech, které vznikají, je ochrana klientů proti infekci COVID 19. Je logické, že tyto výdaje jdou na úkor ostatních nákladů.
Už jste se stihl seznámit s agendou, která vás čeká, proběhlo předání od předchozího vedení kraje bez problémů a je na co navazovat, pokud jde o připravené a rozběhnuté projekty?
Postupně si agendu přebírám. Jak jsem zmínil i na ustavujícím jednání zastupitelstva kraje, předání agendy od bývalé radní pro sociální oblast probíhalo postupně, za což jsem jí velmi poděkoval. Myslím, že je určitě na co navazovat. Je zpracován tříletý krajský střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který definuje základní rámec a koncepci jednotlivým druhům služeb v regionu. Prostřednictvím odboru sociálních služeb kraj realizuje celou řadu projektů a připravuje nové, kde bychom například opět o kousek chtěli posunout deinstitucionalizaci sociálních služeb pro lidi se zdravotním postižením tak, aby nemuseli žít v ústavní péči, ale jejich život byl co nejběžnější.
Chystáte například audit, abyste měl přehled, co máte k dispozici a co naopak chybí?
Jak jsem již uvedl, se svěřenou agendou se seznamuji postupně a využívám k tomu ve velké míře zaměstnanců úřadu, kteří působí ve svých pozicích delší dobu. Ve své praxi jsem se přesvědčil, že tento postup je správný.
KAM DÁL? Čtěte rozhovory s novými členy vedení středočeského kraje:
Hejtmanka Pecková: Převrat ve veřejných financích je totální. Budeme utahovat opasky, kde se dá.
Středočeský radní Snížek: Vylidňování venkova je problém. Ale netroufám si lidem říkat, kde mají žít.
Středočeský radní Pavlík: Ve všech nemocnicích kraje dokážeme zajistit léčbu pro covid pozitivní pacienty.
Věslav Michalik: Kostlivců po minulém vedení kraje se nebojím. Ukážeme je lidem a pohřbíme.
