/KOMENTÁŘ/ Z této zprávy mám radost, ale zároveň jsem také smutný. Jsem rád, že se to našim severním sousedům povedlo, avšak mrzí mě, že se takovým úspěchem nemůže pochlubit Česká republika. Všichni, kdo se o tuto problematiku zajímají, vědí, jak to s rychlostí výstavby našich dálnic vypadá.
Kde vezme peníze, neřekl
Česká vláda však místo toho, aby řešila konkrétní problémy, mezi které pomalá výstavba dálnic bezesporu patří, tak přichází s nemysly typu Národní investiční plán. On totiž nepřináší nic nového, například sděluje lidem, že musíme do roku 2050 postavit tisíce kilometrů nových dálnic a vysokorychlostních železnic. Jenomže to jsou obecně známé věci. Navíc tento návrh premiéra Andreje Babiše pouze uvádí, kolik co bude stát. Už ale neříká, z jakých zdrojů se budou všechny tyto akce, které mají stát osm bilionů korun, financovat.
Je to vlastně jen obyčejný seznam důležitých investic, který by byl schopen vypracovat pomalu každý státní úředník. Celý ten cirkus kolem vládního nápadu má jediný účel, odvést mediální pozornost od skutečných problémů. Ono je totiž jednodušší vykládat lidem pohádky než řešit to, co je skutečně trápí.
Peníze mizí neznámo kde
My potřebujeme stavět dálnice, a ne psát o tom, kde všude by měly být. Do silnic jde sice obrovské množství peněz, ale kvůli netransparentním soutěžím mizí tyto peníze neznámo kde. To samé se odehrává při modernizaci železnice.
Co udělala tato vláda pro to, abychom stavěli dálnice stejně rychle jako třeba Poláci? Nic. I kvůli tomu se v České republice loni otevřely jen čtyři kilometry nových dálnic. V Polsku se za posledních 10 let otevřelo 800 km dálnic. Sledujme tedy činy, ne pouhá slova.
- Michael Pánek (ODS), středočeský krajský zastupitel -