Seriál běhů do vrchu začíná. Na premiéru se chodí i v osmdesáti

Vrchol Čerčanského chlumu leží ve výšce 530 metrů nad mořem
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Ideální přípravka na horské vrcholy. Běh na Čerčanský chlum otevře 23. sezonu „Běhu do kopců v Praze a okolí.“

Na úvod nic jednoduchého. S větším zájmem se ale jinde asi nesetkáte

                                  

Z žen vyběhla Čerčanský chlum nejrychleji Erika Langerová. Její čas byl 22 minut a 59 vteřin

Cíl ve výšce 530 metrů nad mořem, vzdálenost od startu k cíli 4,34 km. Převýšení trati 255 metrů a strmost stoupání 5,9 %. Běh na Čerčanský chlum patří mezi jeden z náročnějších závodů celého dvacetidílného seriálu. „Výživnější je snad jen běh na Petřínskou rozhlednu, vrchol Kopanina s televizním vysílačem Cukrákem a cesta z Dobřichovic na Šraňk,“ informuje Jarmila Zeidlerová, pořadatelka sobotního běžeckého klání.

Běh na Čerčanský chlum je zařazený i do běžeckého seriálu Běžec Podblanicka.

Unikát si Běh na Čerčanský chlum drží ve své návštěvnosti. Už dva roky po sobě byla účast na úvodním dílu seriálu ze všech běhů nejvyšší. V loňském roce na vrchol vystoupalo 172 běžců. „Je to první závod sezony, startovné je za hubičku (40 korun) a účastníkům poskytujeme zázemí v místní škole,“ vysvětluje pravděpodobné příčiny velké obliby Jarmila Zeidlerová. K nejstarším závodníkům vloni patřila skupina sedmdesátiletých veteránů. „Donedávna se závodů účastnil i pan Pacner, který běhal i po dovršení osmdesátky,“ prozrazuje dále pořadatelka.

 

Pro závod je vypsáno devět věkových kategorií. Od mužů mladších 39 let až po muže nad 70 let. Od žen mladších 34 let až po ženy starší 55 let.

Ta samozřejmě zve účastníky všech věkových kategorií. Start Běhu je v Čerčanech u statku, blízko obchodního domu Tesco. Závod začíná v sobotu v jedenáct hodin dopoledne. Ještě předtím je nutné se registrovat, a to v místní základní škole.

 

Lanovka je pro baťůžkáře. Na horské vrcholy jedině sprintem

 

Přestože běh do kopců lidé pěstují už od pradávna, první Světová cena, (neoficiální mistrovství světa v běhu do vrchu) se konala až v roce 1985 v italském San Viglio di Marebbe. K hostitelům vrchařského šampionátu se zapsala i Česká republika, do které se sjeli veteráni takřka z celého světa (vyjma afrických běžců) naposledy před třemi lety. Ti se v poslední srpnový den vypravili na trasu z Janských Lázní na Černou horu. Čekala je trať 8,6 km dlouhá, s převýšením 650 metrů.

 

Jako výzvu berou vrchaři i jiné české vrcholy. K nejtěžším se řadí Běh na Kralický Sněžník, při kterém se účastníci potýkají s třináctikilometrovou trasou, v celkovém převýšení 963 metrů. Vyhledávaný byl i Horský běh na Lysou horu, kde na 10 kilometrech sportovci čelili převýšení 1000 metrů.

Klíčová slova: