Fotky jsou podle Owena základem všech armádních reportů nejen v Rusku. „Stejně jako v armádách všude jinde se od ruských důstojníků očekává, že budou psát hlášení svým nadřízeným o stavu své jednotky. V ruském případě jsou ale hlášení doplňována fotografiemi pořízenými důstojníky nebo muži pod jejich velením, které zachycují jejich činnost,“ tvrdí Owen. Na tom by nebylo nic zase tak divného, ovšem velitelé se naučili fotky používat jako svého druhu Potěmkinovy vesnice. „Osobní svědectví ruských vojáků popisují, že tyto fotoreporty jsou používány jako doprovodný materiál k falešným zprávám o plnění rozkazů. Podle bývalého poručíka ruského letectva Gleba Irisova velitelé pořádají méně cvičení, než by měli, a zamlčují jejich skutečný počet, aby mohli ukrást prostředky na ně vyčleněné v rozpočtu.“
Pušku namířit na terč a vyfotit se
Falešné fotoreporty tak přispívají hlavně ke krytí korupce a nedostatků ve výcviku. Armádní lékař Pavel Zelenkov, kterého Owen cituje, tvrdí, že veškeré cvičení probíhalo pouze tak, že se nechali vyfotit a zase se vrátili do kasáren. Reálné cvičení neproběhlo. „Další voják Daniil Frolkin říká, že při cvičení v jeho jednotce jen podávali fotoreporty. Přišli jsme na střelnici a stáli jsme s puškou namířenou na terč. A jakmile jste se vyfotili, mohli jste jít."
Les nebyl obsazen, velitel byl zraněn
Korupce v ruské armádě je jedna věc, ale když se fotoreporty začnou používat na frontě, vede to ke katastrofě. Velitelé fotí neexistující jednotky nebo výsledky útoků a posílají to výš. I proto pak dochází ke ztrátám na životech nejvyšších velitelů. „Nahlásili, že les byl obsazen, vyfotili ho a pak přijel náměstek ministra obrany. Jenže ukázalo se, že les vůbec nebyl obsazen. Velitel byl při útoku Ukrajinců zraněn a musel být evakuován,“ píše Owen.
Z osmi vrtulníků vystřelil jeden
Velitelé běžně hlásí neexistující bojové úspěchy, zničené nepřátelské tanky nebo mohutné úspěšné útoky. „Například podle bývalého pěšáka Viktora Shyaga bylo při jedné příležitosti nařízeno podpořit útok osmi vrtulníky. Z osmi vrtulníků vzlétly pouze dva. Ostatní byly buď porouchané, nebo neměly palivo. Pouze jeden z vrtulníků úspěšně vystřelil na cíl. Díky tomu 80 % cílů nebylo zasaženo. Přesto velitel této operace hlásil svému vedení, že je vše v pořádku a všechny cíle byly zasaženy." Následoval pak klasický útok pěchoty, protože obrana měla být zničená. Skončilo to těžkými ztrátami a ústupem jen proto, že nikdo nechtěl nahlásit, že vrtulníkový útok v podstatě neproběhl.
K Putinovi proudí jen lži
Praxe nepravdivého hlášení je podle Owena v ruské armádě zjevně rozšířená. „Hlásí ji ruské jednotky na všech frontách a všech specializací, od výsadkářů po mechanizovanou pěchotu. Účinek falešného hlášení se pravděpodobně stupňuje s tím, jak postupuje vzhůru po velitelské linii. Falešná hlášení velitelů malých jednotek se mohou sčítat s dalšími falešnými hlášeními z vyšších míst, k nimž vyšší důstojníci přidávají svá vlastní falešná hlášení.
Nakonec, než se hlášení dostanou na vrchol řetězce - k vedení ruského ministerstva obrany a k samotnému Putinovi - je dost pravděpodobné, že jsou natolik zkreslená a nepřesná, že lidé řídící válku mají velmi nerealistický obraz o tom, co se děje na místě,“ uzavírá analýzu Owen.
Tady je zřejmě odpověď na to, proč došlo k nedávnému zhroucení fronty u Charkova. Nejvyšší velení nemá přehled o situaci na frontě, je zaplaveno hromadou lží a nesmyslů, na základě kterých pak vydává chybné rozkazy.
Zdroj: threadreaderapp.com
KAM DÁL: Ruský kapitán ukradl lodní šrouby od vlastního torpédoborce.
