Sankce proti Rusku jsou často pod vlnou kritiky. Hlavně sami Rusové se snaží Evropu a ostatní státy přesvědčit, že nefungují. Opak je ale pravdou i podle Jana Charváta, politologa z FSV UK. „Tady je podle mě zřetelné, že ty sankce na jedné straně nevedou k tomu, že by se Rusko zhroutilo, na straně druhé ale není pravda, že by je nepocítilo a že by jej nebolely. Sankce Rusku způsobují problém, který se v ekonomice bude projevovat ještě řadu let, co samotné sankce budou zrušené,“ vysvětluje odborník a dodává, že rány, které teď Rusko dostává, nejsou sice tak vidět, v budoucnu ale ještě budou bolet.
„Rusko má problém s ekonomikou, ty sankce pořád přitvrzují. Zatím jsou schopní to překonávat. Rusko také zhoršilo svoji pozici v očích celé řady zemí, které k němu byly do té doby indiferentní, protože ukazuje, že není tak silné, jak chtělo, aby si ostatní mysleli,“ popisuje Charvát problémy politiky Putinova režimu. Ani to by ale podle něj nebylo zásadní tak jako třetí problém – prostě nejsou lidi.
Vymírá celá generace
„Rusko přichází o neuvěřitelné počty mladých lidí, kteří umírají nebo budou zraněni ve válce tak, že v budoucnosti nepomohou budovat ekonomiku. To je obrovský problém, protože Rusko je země, jejíž přirozený přírůstek obyvatelstva rapidně klesá. Pokud to ještě brutálně podpoříte nesmírně těžkou válkou, do které jdete absolutně hlava nehlava, a necháváte tam prostě umřít celou jednu generaci dvacetiletých kluků, tak prostě budete dalších čtyřicet let řešit, že vám tito lidé chybí,“ uvádí Jan Charvát s tím, že země doslova pálí svou budoucnost. Jak ekonomicky, tak demograficky.
Putin nepadne v dohledné době
Zároveň ale upozorňuje, že jsou to věci, které Putinův režim určitě nepoloží v krátkodobém horizontu. „Není to věc, která by vedla k tomu, že Rusko prostě přestane bojovat, protože má ve vedení člověka, který je šéfem sedmdesátileté gerontokracie, a je mu to v podstatě jedno, protože za třicet let už tu nebude,“ říká Charvát na adresu jednasedmdesátiletého prezidenta, jehož zdraví je častým tématem vzrušených diskuzí.
„Politici evropského stylu by takovou situaci řešili, uvědomili si, co je v sázce, a nevstoupili do takového konfliktu. Rusku je to jedno,“ říká Charvát a vysvětluje to, co si myslí, že je pro Evropu teď důležité, hlavně co se pomoci Ukrajině týče. „To, co teď děláme, bychom měli dělat rychleji a bez podmínek pro Ukrajinu a snažit se Putina dovést do situace, kdy Rusko bude muset jednat o míru a uvědomí si, že tu válku nevyhraje způsobem, jakým si představovalo.“
Kritika zaznívá i z Ruska
Podobné teze však opatrně zaznívají i ze samotného Ruska, respektive od Rusů, kteří žijí bezpečně za hranicemi. Konstantin Sonin, který je profesorem na University of Chicago Harris School of Public Policy, o tom napsal rozsáhlý příspěvek na Telegramu. „Válka už přinesla Rusku strašlivé škody – zemřelo nejméně 100 tisíc vojáků a důstojníků a se zraněnými, nezvěstnými a zajatci jsou to další statisíce. Téměř milion lidí se stal uprchlíky a emigranty. Biliony rublů, které mohly jít do domů, bytů, nemocnic, školek, chat, restaurací, zdraví, chutného jídla, aut, oblečení, hraček, prázdninových cest na jih a do zahraničí – tyto biliony byly spáleny a opuštěny na Ukrajině,“ píše profesor Sonin s tím, že čím déle bude konflikt trvat, tím horší je budoucnost země. Otázkou je, jestli jeho varování někdo v profesorově rodné zemi vyslyší.
KAM DÁL: Panika v Kremlu: Rusko evakuuje ukrajinské pohraničí, u Moskvy jsou slyšet výbuchy.
